Švédský startup vyměňuje odpadky za jídlo

Na první pohled to zní jako scéna z futuristického filmu: divoká vrána na švédské ulici zvedne cigaretový nedopalek, přiletí k podivné skříňce, vhodí odpad do otvoru a z automatu vypadne kousek potravy. Přesně na tomto principu funguje startup Corvid Cleaning, který ve švédském městě Södertälje testuje zařízení vyměňující odpadky za jídlo. Cílem je snížit množství odpadu v ulicích a ušetřit městům peníze za úklid, přičemž „pracovní sílu“ tvoří extrémně inteligentní ptáci – krkavcovití.

Jak funguje „vranní automat“ na odpadky

Zařízení, které startup vyvinul, je v podstatě speciální odpadkový koš napojený na dávkovač potravy. Vrána nebo jiný krkavcovitý pták přiletí k boxu, vhodí do otvoru cigaretový nedopalek nebo malý kus odpadu a senzor uvnitř vyhodnotí, zda jde skutečně o odpad, na který je systém nastavený. Pokud ano, automat ptákovi vydá malou porci krmiva jako odměnu. Pokud ne, zůstane ticho – žádné jídlo, žádná motivace pokračovat.

Startup tak využívá jednoduchý princip pozitivního posilování. Nejprve se ptáci lákají na potravu kolem zařízení, postupně se krmivo přesouvá blíž k otvoru a nakonec do něj. Pták se naučí, že odměna přichází až tehdy, když vhodí správný předmět. Systém je navržen tak, aby dokázal odlišit cigaretové nedopalky od kamínků či listí a odměnu udělil jen tehdy, když pták „odvede práci“.

Proč jsou právě cigaretové nedopalky takový problém

Cigaretové nedopalky jsou dlouhodobě nejrozšířenější formou plastového odpadu na světě. Filtr obsahuje plasty, nikotin, těžké kovy i další toxické látky, které se postupně uvolňují do půdy a vody. Odhaduje se, že ve světě kolují biliony odhozených nedopalků, které se rozkládají roky.

Ve Švédsku tvoří cigaretové nedopalky přibližně 62 % veškerého pouličního odpadu, přičemž podle odhadů se na ulicích země nachází více než miliarda nedopalků ročně. Město Södertälje utrácí za úklid ulic kolem 20 milionů švédských korun ročně, což při současném kurzu představuje přibližně 1,8 milionu €. Startup odhaduje, že pokud by značnou část této práce převzali ptáci, náklady na sběr nedopalků by se mohly snížit až o tři čtvrtiny.

Inteligentní vrány jako ideální „zaměstnanci“

Startup si nevybral vrány náhodou. Krkavcovití ptáci – vrány, krkavci, kavky či straky – patří mezi nejinteligentnější tvory na planetě. Řada experimentů ukázala, že některé druhy vran dokážou řešit vícekrokové úlohy, používat nástroje a plánovat dopředu na úrovni zhruba 7- až 10letého dítěte.

Zakladatel Corvid Cleaning Christian Günther-Hanssen vysvětluje, že vrány už dnes žijí v těsné blízkosti lidí, ve městech a na sídlištích. Jsou zvyklé přehrabovat se v odpadu a hledat zbytky jídla. Z pohledu startupu je tedy logickým krokem nabídnout jim „spravedlivější obchod“: místo riskantního přehrabování v koších dostanou jistou odměnu za to, že konkrétní odpad přinesou na určené místo. Zároveň se očekává, že pokud se část ptáků naučí systém používat, ostatní to rychle odkoukají.

Kolik může město reálně ušetřit

Při klasickém úklidu stojí sběr jednoho cigaretového nedopalku podle odhadů švédských samospráv zhruba 0,07–0,18 € – záleží to na ceně práce, techniky a dalších nákladech. Startup tvrdí, že kdyby nedopalky sbíraly vrány, náklady by klesly na přibližně 0,02 € za kus, protože „mzdu“ tvoří jen malé množství krmiva a základní údržba zařízení.

Při milionu nedopalků ročně se rozdíl mezi 0,18 € a 0,02 € rychle promění v desítky až stovky tisíc eur, u skutečných objemů ve velkých městech dokonce v miliony. Podle The Guardian by pilotní projekt v Södertälje mohl při úspěšném nasazení přinést úsporu přibližně 75 % nákladů spojených se sběrem cigaretových nedopalků.

Není to jen o penězích: ekologický a výchovný efekt

I když finanční úspory znějí lákavě, projekt má i další rozměr. Viditelná zařízení, u kterých lidé doslova sledují ptáky vyměňující odpadky za jídlo, fungují také jako forma „ekologického studu“. Mnohým kolemjdoucím připadá zvláštní, že dokážeme naučit vrány, aby uklízely po lidech – ale nedokážeme přesvědčit část kuřáků, aby nedopalek hodili do koše. I to je jedna z myšlenek, kterou v rozhovorech zdůrazňují zástupci města.

Přítomnost takového automatu může zvýšit povědomí o tom, že nedopalek není „malá drobnost, která se ztratí“, ale plastový filtr nasáklý toxiny. V ideálním případě by projekt vedl k tomu, že samotných nedopalků bude méně – a ptáci budou mít méně práce.

Zdraví ptáků a etická dilemata

Na druhé straně stojí oprávněná otázka, zda je vhodné, aby se divocí ptáci cíleně „hrabali“ v toxickém odpadu. Cigaretové filtry obsahují nikotin, těžké kovy a další látky, které mohou být při dlouhodobém kontaktu škodlivé. Zakladatel startupu i městské úřady proto zdůrazňují, že jde o pilotní projekt a klíčové je monitorovat zdravotní stav ptáků.

Výhodou je, že vrány nedopalek nepolykají – jen ho uchopí zobákem a přenesou do zařízení. Zda však při tom může docházet k mikroexpozicím, které by se časem kumulovaly, zatím není vědecky úplně zmapované. Startup proto projekt prezentuje jako doplňkové řešení k existujícím opatřením, nikoli jako jedinou cestu, jak se zbavit cigaretového odpadu.

Od univerzitního experimentu k městskému startupu

Myšlenka „vending machine pro vrány“ není úplně nová. Už kolem roku 2008 představil americký vynálezce Joshua Klein na TED talku zařízení, které učilo vrány sbírat mince výměnou za potravu. Později vzniklo více prototypů podobných strojů v různých zemích Evropy, zaměřených na různé typy odpadu.

Corvid Cleaning však patří mezi první projekty, které se pokusily takový experiment přenést do reálného městského prostředí a propojit ho s konkrétními čísly o nákladech na úklid. V roce 2024 se startup stal předmětem případové studie v odborném časopise Emerging Economies Cases Journal, kde se analyzuje jako příklad „learning organization“, která se učí z experimentů se chováním zvířat i lidí a snaží se najít udržitelný byznys model.

Může se takový systém rozšířit i do jiných měst?

Samotní autoři projektu upozorňují, že zapojit ptáky do čištění měst není univerzální řešení. Dohled nad zdravím zvířat, údržba zařízení a potřeba dlouhodobých testů znamenají, že z Corvid Cleaning se nestane „zázračný lék“ na odpad v ulicích. Přesto může mít projekt silnou inspirační hodnotu – ukazuje, že technologie a přirozené chování zvířat lze propojit kreativním způsobem.

Teoreticky by bylo možné podobné stroje přizpůsobit jiným druhům odpadu nebo jiným druhům ptáků, například holubům ve velkoměstech. Naráží to však na další otázky – od přenosu nemocí až po to, zda je etické učit zvířata dělat práci, kterou by ve skutečnosti měli přestat kazit lidé.

Co by takový projekt znamenal pro země jako Slovensko

I když se může zdát, že švédský experiment je naší realitě vzdálený, dotýká se tématu, které je aktuální i na Slovensku: jak motivovat lidi, aby odpad nenechávali „jen tak“ v přírodě nebo na ulici. Zálohový systém na lahve ukázal, že pokud se nastaví jasná ekonomická motivace, množství vyhozených lahví na veřejných prostranstvích výrazně klesne.

Projekt, kde se za odpad „platí“ jídlem zvířatům, funguje podobným způsobem – jen s tím rozdílem, že místo člověka se pro odpad shýbá vrána. Z hlediska povědomí o problému by i na Slovensku mohly podobné umělecko-technologické instalace fungovat jako silný symbol: když dokážeme naučit divoké ptáky sbírat nedopalky, proč se pořád nedokážeme naučit základní slušnosti my sami?

Video: vrány při práci ve švédském městě

Následující krátké video (v angličtině) zachycuje divoké vrány, které ve městě Södertälje sbírají cigaretové nedopalky a vyměňují je za potravu v zařízení startupu Corvid Cleaning:

Kam se může projekt posunout dál

V nejbližších letech se pravděpodobně ukáže, zda se experiment s vranními automaty na odpadky rozšíří i do dalších měst, nebo zůstane spíše symbolickým projektem, který má upozornit na problém cigaretového odpadu. Už dnes je však jasné, že spojuje několik silných trendů: rostoucí tlak na snižování plastového odpadu, hledání úspor ve veřejných rozpočtech i snahu měnit naše vnímání inteligence zvířat.

I kdyby se nakonec ukázalo, že nejlepším řešením je přísnější pokutování za odhozené nedopalky a masivní vzdělávání kuřáků, projekt Corvid Cleaning už teď ukazuje, že environmentální inovace nemusejí vždy spočívat jen v nových aplikacích či algoritmech. Někdy stačí postavit chytré zařízení, pochopit chování jiných druhů a nabídnout jim férovou dohodu: ty pomůžeš mně a já pomůžu tobě.

Zdroje

1. Paige Bennett: Swedish Company Trains Crows to Clean Up Cigarette Butts – EcoWatch
   https://www.ecowatch.com/crows-cigarette-butts-sweden.html
2. Trash birds: A startup in Sweden is recruiting crows to do our dirty work – Earth Touch News
   https://www.earthtouchnews.com/discoveries/innovation/trash-birds-a-startup-in-sweden-is-recruiting-crows-to-do-our-dirty-work/
3. Swedish firm deploys crows to pick up cigarette butts – The Guardian
   https://www.theguardian.com/environment/2022/feb/01/swedish-crows-pick-up-cigarette-butts-litter
4. Jashim Uddin Ahmed, Israt Laila, Asma Ahmed: Corvid Cleaning – Deploys Crows to Clean Up Cigarette Butts in Sweden – Emerging Economies Cases Journal
   https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/25166042241296275