Takto probíhaly „hony na čarodějnice“ na území dnešního Slovenska: případy, rozsudky a konec poprav

Hon na čarodějnice nebyl výhradně „středověkým“ výstřelkem – jeho vrchol přišel až v raném novověku. V Evropě padly za oběť desítky tisíc lidí (zejména žen); moderní odhady hovoří přibližně o 40–60 tisících popravených, zatímco vyšší čísla ze starších textů dnes historici považují za nadsazená ⁽¹⁾. Na území bývalého Uherska (kam patřilo i Slovensko) vedly procesy zpravidla světské a městské soudy, nikoli centralizovaná církevní inkvizice ⁽²⁾.

Raně uherské zákony a „mírnější“ tresty

Ještě ve středověku nebyl trest smrti za čarodějnictví samozřejmostí. V zákonících krále Kolomana (1095–1116) se dokonce objevuje známé stanovisko, že „o strigách se nemá vést spor, protože neexistují“ („de strigis vero quae non sunt, nulla quaestio fiat“). Ačkoli praxe v dalších stoletích přitvrdila, panuje shoda, že uherské prostředí mělo dlouho opatrnější postoj a mnoho skutků řešilo pokáním, pranýřem či vyhnanstvím ⁽³⁾.

Zkouška vodou a další ordály

Do důkazního „arzenálu“ patřily i ordály – boží soudy. Vodní zkouška (svázanou obviněnou/obviněného hodili do vody) se na našem území používala jen zřídka, přesto je doložena i v Košicích roku 1517. Výsledek byl absurdní: pokud „vyplavala“, měla být vinná; pokud se topila, údajně nevinná. I proto ordály postupně ustoupily a církevní prostředí je přestalo uznávat ⁽⁴⁾.

První jménem známá popravená v Prešpurku (Bratislavě)

Agatha Toott Borlobaschin se stala první jménem známou popravenou „čarodějnicí“ v Prešpurku. Po obviněních ze „škodění“ a „obcování s ďáblem“ ji po mučení odsoudili a 24. května 1602 upálili nedaleko Michalské brány. Místo připomíná pamětní reliéf na rozhraní Hurbanova a Župního náměstí ⁽⁵⁾.

Ne všechno končilo na hranici

V 16. století procesů přibývalo, ale ne každý případ končil popravou. Z městských knih známe i verdikty osvobození (pokud se podařilo přivést dostatek svědků) či vyhnanství, zejména když důkazy působily chatrně. Podezření často spouštěly osobní spory, závist mezi sousedy, nemoci dobytka, neúrody nebo rodinné tragédie, pro něž se hledala „magická“ vysvětlení ⁽²⁾.

Krupina – nejznámější „slovenské“ procesy (1620–1744)

Krupina patří k nejtemnějším kapitolám. Historické prameny zde evidují desítky případů – přednášky a regionální výzkum uvádějí přibližně 45 procesů; první popravy jsou doloženy už roku 1620 a poslední v roce 1741 ⁽⁶⁾. Obžalované (a obžalovaní) popisovali pod mučením „let na sabaty“, „zimu ve vinicích“ či „škodění mastmi“ – typické prvky dobové démonologie.

Zuzana Semelínová a rozsudky bez ohně

K prvním známým obětem patří Zuzana Semelínová (1620), obviněná krupinským měšťanem, že „očarovala“ jeho syna. Po přiznání (vynuceném torturou) padl hrdelní trest – v některých případech však soudy volily setnutí mečem místo upálení. V dalších desetiletích se sepisovala rozsáhlá svědectví plná „letů na kočce“ či „přivolávání bouří“, která měla potvrzovat „smlouvu s ďáblem“ ⁽⁷⁾.

Požár (1675) a série udání

Velký požár Krupiny v roce 1675 vedl k další vlně udání a řetězovým přiznáním – nová jména totiž často vycházela z výpovědí už mučených. Taková „kaskádová“ přiznání známe i z okolí (a ze středoevropského prostoru obecně) ⁽⁶⁾.

Poslední popravy (1741)

Za poslední tři upálené v Krupině se tradičně považují Anna Štibická, Judita Pelioniska a Doriša Koziarka (1741). U Doriši se dokonce exhumoval a pálil i zesnulý manžel – posmrtně označený za „nebezpečného strigôňa“. Kruté metody (španělská bota, pálení svíčkami, drcení prstů) ilustruje i místní muzejní expozice mučicích nástrojů ⁽⁸⁾.

Jižní Slovensko: „velký proces“ v Šamoríně (1691)

Procesy se vyskytly i na jihu. Šamorín (Somorja) je známý „velkým procesem“ z roku 1691, který byl výjimečný rozsahem a vysokým počtem obžalovaných. Stav zachovaných písemností dokládá, jak místní úřady postupovaly – mučení, opakované konfrontace, řetězová udání. Jde o reálné městské protokoly z let 1688–1692 (zachované v edicích státního archivu) ⁽⁹⁾.

Kolik případů bylo v Uhersku?

Pro Uhersko se často cituje souhrn cca 554 případů, z nichž 403 skončilo hrdelním trestem (údaje vycházejí z přehledů historiků a popularizačních výstupů TASR a muzeí). Zároveň je třeba dodat, že část zápisů se ztratila, proto se čísla mohou lišit ⁽¹⁰⁾. Pro srovnání s Evropou: současný výzkum pracuje s ~40–60 tisíci popravenými (ne „statisíci“) ⁽¹⁾.

Jak to skončilo: osvícenství a zásah monarchie

V habsburské monarchii se kurz postupně měnil. Marie Terezie nařídila, aby sporné případy putovaly na vyšší úřady, a roku 1768 přijala trestní řád (Constitutio Criminalis Theresiana), který zrušil upalování čarodějnic a výrazně omezil torturu. Ačkoli poslední popravy v širším regionu spadají ještě před tento rok (např. Maria Pauer v roce 1750 v Salcburku), po 1768 se „čarodějnické“ procesy v našich končinách de facto skončily ⁽¹¹⁾.

„Sousední stopa“: moravské procesy ve Velkých Losinách

Pro představu, jak vypadaly hromadné procesy „za humny“, poslouží severní Morava. Velké Losiny a Šumperk (1678–1696) jsou dodnes symbolem středoevropského honu: postihly přes sto obětí a spojují se s postavou inkvizitora Jindřicha Františka Bobliga z Edelstadtu. Téma připomínají městské expozice v Šumperku a památníky v Losinách, Mohelnici či Sobotíně ⁽¹²⁾.

Jak si to prohlédnout naživo: krátké video z expozice v Krupině

Podívej se na krátký šot o mučicích nástrojích a historii procesů v Krupině (muzejní představení tématu):

---

Zdroje

1. Encyclopaedia Britannica – Salem witch trials (pozadí a odhady evropských poprav) – https://www.britannica.com/event/Salem-witch-trials
2. The Slovak Spectator – Witch trials in Slovakia – https://spectator.sme.sk/c/20061461/witch-trials-in-slovakia.html
3. Krisztián Sz. Kristóf – Witch Hunting in Hungary (MTA/REAL) – https://real.mtak.hu/78777/1/SzKristof_WitchHuntinginHungaryABCClio2004_u.pdf
4. Projustice (PF UK) – Trestání čarodějnic podle nejstarších uherských dekretů – https://www.projustice.sk/pravne-dejiny/trestanie-carodejnic-podla-najstarsich-uhorskych-dekretov
5. Bratislavské noviny – Zde upálili první čarodějnici v Prešpurku (Agatha Toott Borlobaschin) – https://www.bratislavskenoviny.sk/aktuality/stare-mesto/55654-tu-upalili-prvu-bosorku-v-presporku-pamatna-tabula-zahadne-zmizla-teraz-osadili-novu
6. TASR/teraz.sk – Historik o procesech v Krupině (přehled a počty) – https://www.teraz.sk/regiony/v-thurzovom-dome-historik-priblizi-ca/715813-clanok.html
7. D. Deneš – Čarodějnické procesy v Krupině (diplomová práce, MUNI) – https://is.muni.cz/th/jhxoq/Carodejnicke_procesy_v_Krupine.pdf
8. Aktuality.sk – Krupina byla městem čarodějnic (poslední popravy 1741, expozice) – https://www.aktuality.sk/clanok/42KWveP/krupina-bola-mestom-bosoriek-upalovali-ich-aj-za-vypustanie-vetra-z-vreca-a-mraz-vo-viniciach/
9. Ministerstvo vnitra SR – Ročenka Státního archivu (Šamorín 1688–1692, protokoly) – https://www.minv.sk/swift_data/source/verejna_sprava/saba_psa/publikacie/Archivum_Sala_2_SK.pdf
10. TASR (souhrnné údaje a popularizační výstupy k Uhersku) – https://www.teraz.sk/regiony/v-thurzovom-dome-historik-priblizi-ca/715813-clanok.html
11. Habsburger.net – Constitutio Criminalis Theresiana (1768) a omezení tortury – https://www.habsburger.net/en/chapter/torture-and-execution
12. Kudy z nudy (CZ) – Čarodějnické procesy na Losinsku (přehled a místa paměti) – https://www.kudyznudy.cz/ceska-nej/historicke/carodejnicke-procesy-ve-velkych-losinach