Mapu světa, kterou známe ze školních atlasů, nástěnných map či internetu, možná čeká jedna z největších změn za poslední staletí. Valné shromáždění OSN 4. září 2026 podpořilo iniciativu „Correct the Map“, která vyzývá k širšímu používání mapových projekcí zobrazujících skutečné poměry rozlohy kontinentů. V centru pozornosti je především Mercatorova projekce z roku 1569.
Mercatorova projekce úplně nekončí a OSN ji nezakázala. Nová rezoluce však doporučuje používat pro mapy světa projekce, jako je Equal Earth, které zachovávají správný poměr rozlohy jednotlivých území. Afrika tak bude ve srovnání s Evropou, Severní Amerikou či Grónskem vypadat podstatně větší – a mnohem bližší své skutečné velikosti.
Co se vlastně stalo?
Valné shromáždění OSN hlasovalo 4. září 2026 o rezoluci nazvané „Correct the Map: Rebalancing global cartographic representation and promoting equitable representation of the world’s regions, particularly Africa“. Návrh předložilo Togo jménem africké skupiny států.
Pro rezoluci hlasovalo 164 zemí. Spojené státy byly jediným státem, který hlasoval proti, zatímco šest zemí se hlasování zdrželo. Rezoluce však Mercatorovu projekci nezakazuje ani státům nenařizuje, jakou konkrétní mapu musí používat.
Jejím cílem je povzbudit vlády, školy, mezinárodní organizace, média i technologické společnosti, aby při zobrazování celého světa používaly projekce zachovávající skutečné poměry rozlohy. Jednou z doporučených možností je Equal Earth.
Co je Mercatorova projekce?
Mercatorova projekce dostala jméno po kartografovi Gerardu Mercatorovi, který ji představil v roce 1569. Jejím původním účelem přitom nebylo vytvořit co nejvěrnější obraz velikosti jednotlivých zemí.
Byla mimořádně praktická pro navigaci.
Mercatorova projekce zachovává místní úhly. Kurz s konstantním směrem lze na ní zobrazit jako přímku, což bylo pro námořníky zásadní výhodou. V 16. století šlo o technologicky velmi užitečné řešení.
Problém nastává ve chvíli, kdy stejnou projekci použijeme jako obecnou mapu světa a podle obrázku začneme porovnávat velikost zemí.
Proč některé země vypadají na Mercatorově mapě obrovské?
Země je přibližně kulatá, zatímco mapa na stěně nebo monitoru je plochá. Při převodu povrchu koule do roviny proto vždy musí dojít k určitému zkreslení.
Mercatorova projekce zvětšuje měřítko stále výrazněji směrem k pólům. Oblasti kolem rovníku zůstávají relativně málo zkreslené, zatímco Kanada, Rusko, severní Evropa nebo Grónsko se na mapě postupně nafukují.
To vede k jednomu z nejznámějších kartografických příkladů.
Afrika versus Grónsko
Na běžné Mercatorově mapě může Grónsko působit téměř stejně velké jako Afrika.
Ve skutečnosti má Afrika rozlohu přibližně 30,4 milionu kilometrů čtverečních, zatímco Grónsko přibližně 2,2 milionu kilometrů čtverečních. Afrika je tedy zhruba čtrnáctkrát větší.
Nejde přitom o to, že by Mercatorova projekce Afriku nějakým matematickým trikem „zmenšovala“. Afrika leží převážně v nižších zeměpisných šířkách, kde je zkreslení menší. Projekce místo toho dramaticky zvětšuje oblasti blíže k pólům, takže Afrika ve srovnání s nimi vypadá menší.
Co je Equal Earth?
Equal Earth je mnohem novější mapová projekce. Vytvořili ji Bojan Šavrič, Tom Patterson a Bernhard Jenny v roce 2018 a podrobně ji popsali ve vědecké práci publikované v časopise International Journal of Geographical Information Science.
Jde o takzvanou equal-area neboli ekvivalentní projekci. Její hlavní vlastností je zachování vzájemných poměrů rozlohy.
Pokud má jedno území ve skutečnosti dvojnásobnou rozlohu oproti jinému, na mapě Equal Earth bude zabírat dvojnásobnou plochu. To je přesně vlastnost, kterou Mercatorova projekce při zobrazení celého světa nezachovává.
Equal Earth byla zároveň navržena tak, aby kontinenty stále působily poměrně přirozeně. Autoři se při jejím vzhledu inspirovali populární Robinsonovou projekcí, která je vizuálně příjemná, ale sama nezachovává přesné poměry ploch.
Znamená to, že Equal Earth je „správná mapa světa“?
Ne tak docela. A právě to je u zpráv o „nové mapě světa“ důležité.
Dokonalá plochá mapa celé Země neexistuje.
Každá projekce musí něco obětovat. Může se snažit zachovat rozlohu, úhly, vzdálenosti, směry nebo tvary, ale všechny tyto vlastnosti nedokáže na celé planetě zachovat současně.
Equal Earth přesněji zachovává rozlohu, ovšem za cenu určitého zkreslení tvarů a směrů. Mercatorova projekce zase velmi dobře zachovává místní úhly, ale směrem k pólům dramaticky zkresluje plochu.
Odpověď na otázku, která mapa je „nejpřesnější“, proto závisí na tom, k čemu ji chceme používat.
Budou nové mapy spravedlivější?
Pokud spravedlivější mapou myslíme mapu, na níž velikost států a kontinentů odpovídá jejich skutečné rozloze, pak ano.
Equal Earth nevytváří privilegované oblasti, které by se pouze kvůli své zeměpisné šířce zobrazovaly několikanásobně větší. Afrika, Jižní Amerika či jihovýchodní Asie proto na takové mapě získávají větší vizuální váhu, zatímco Grónsko, Kanada, Rusko a severní Evropa vypadají menší než na Mercatorově projekci.
Pojem „spravedlivější mapa“ má zároveň i společenský rozměr. Iniciativa Correct the Map vznikla především v afrických zemích, kde kritici upozorňují na to, že staletí používání Mercatorovy mapy mohla ovlivnit představu lidí o relativní velikosti jednotlivých částí světa.
Z čistě kartografického hlediska však nejde o morálně dobrou a špatnou projekci. Mercatorova projekce jednoduše optimalizuje jinou vlastnost mapy než Equal Earth.
Mercator tedy nezmizí
Zprávy o „konci Mercatora“ je třeba brát s určitou rezervou. Rezoluce OSN není právně závazná a Mercatorovu projekci nezakazuje.
Navíc existují situace, v nichž jsou vlastnosti Mercatorovy projekce stále velmi užitečné. To platí zejména při navigaci a detailním zobrazování menších oblastí, kde zkreslení rozlohy není tak problematické jako při pohledu na celou planetu.
Také velká část moderních internetových mapových systémů používá takzvaný Web Mercator. Při přibližování města nebo jednotlivých ulic představují jeho technické vlastnosti značnou výhodu.
Je proto možné, že budoucnost nebude znamenat jednoduché „Mercator pryč, Equal Earth všude“.
Co se pravděpodobně změní ve školách a atlasech?
Právě školní mapy patří mezi oblasti, v nichž může mít iniciativa největší význam.
Pokud má mapa žákovi ukazovat, jak velké jsou jednotlivé kontinenty a státy ve srovnání s ostatními, dává ekvivalentní projekce větší smysl než Mercatorova.
Dítě, které se celé roky dívá na mapu, kde Grónsko vypadá podobně velké jako Afrika, si totiž může vytvořit velmi nepřesnou představu o geografických poměrech planety.
Změna však nebude okamžitá. OSN nevydala příkaz ke stažení starých atlasů a jednotlivé země, vydavatelství či školy si budou muset způsob zavedení určit samostatně.
Francie už od Mercatora ustupuje
Krátce po rozhodnutí OSN se pozornost obrátila také k Francii. Francouzské ministerstvo zahraničních věcí oznámilo, že ve své diplomatické komunikaci ustupuje od Mercatorovy projekce a upřednostní projekci Eckert IV.
Eckert IV není totožná s Equal Earth, ale rovněž patří mezi ekvivalentní projekce. Francie tedy nebude na všech mapách používat přesně ten model, který byl doporučován v diskusi OSN, ale vybrala si alternativu se stejnou základní vlastností – zachováním poměrů rozlohy.
To zároveň ukazuje, že výsledkem iniciativy nemusí být jedna nová univerzální mapa světa. Spíše může jít o postupný odklon od automatického používání Mercatorovy projekce všude bez ohledu na účel mapy.
Jak moc se změní svět, na který jsme zvyklí?
Na první pohled poměrně výrazně.
Afrika začne působit obrovská – ne proto, že by ji nová mapa zvětšila, ale protože už konečně nebude stát vedle výrazně nafouknutých severních oblastí.
Grónsko se zmenší na zlomek velikosti, kterou mu lidé často připisují. Evropa bude v poměru k Africe působit menší. Rusko a Kanada už nebudou zabírat tak dominantní část horní poloviny mapy.
Člověku, který je od dětství zvyklý na Mercatorovu projekci, může Equal Earth zpočátku dokonce připadat „nesprávná“. Ve skutečnosti jde spíše o důkaz toho, jak silně může konkrétní podoba mapy ovlivnit naši představu o planetě.
Video: Proč vypadá Grónsko na mapách tak velké?
Krátké vysvětlení Mercatorovy projekce ukazuje, proč se rozdíl mezi Grónskem a Afrikou na tradiční mapě tak výrazně ztrácí.
Čeká nás tedy nová mapa světa?
Ano i ne. Zeměpisné údaje, hranice ani rozměry kontinentů se samozřejmě nemění. Mění se způsob, jakým je zobrazujeme na ploše.
Hlasování OSN ze 4. září 2026 může být důležitým impulzem k tomu, aby Mercatorova projekce přestala být automatickou volbou pro mapy celého světa. Equal Earth a podobné ekvivalentní projekce dokážou zobrazit relativní rozlohu kontinentů mnohem věrněji.
Mercator však pravděpodobně nezmizí. Tam, kde jsou jeho vlastnosti důležité, může i nadále zůstat užitečným nástrojem.
Největší změnou tak možná nebude vznik jedné „správné mapy světa“, ale uvědomění, že žádná plochá mapa není neutrálním oknem na planetu. Každá projekce něco zdůrazňuje a něco zkresluje. A po více než 450 letech dominance jedné z nich se svět možná začne častěji ptát, zda používáme správnou mapu ke správnému účelu.
Zdroje
- United Nations – Correct the Map: Rebalancing global cartographic representation and promoting equitable representation of the world’s regions, particularly Africa, A/80/L.104
Oficiální dokument OSN A/80/L.104 - Šavrič, Patterson & Jenny – The Equal Earth map projection, International Journal of Geographical Information Science
Vědecká studie The Equal Earth map projection - PROJ – Equal Earth projection documentation
Technická dokumentace Equal Earth - Reuters – UN approves resolution in support of map that shows Africa's true size
Zpráva agentury Reuters o hlasování OSN
Robert
Zajímám se o technologie a historii, zejména o kriminální příběhy. Tři roky jsem vedl faktografický portál o moderních dějinách a rok jsem spoluvytvářel blogovou platformu, kde jsem publikoval desítky analytických článků. Offpitch jsem založil proto, aby kvalitní obsah nebyl ukrytý za paywallem.
