Stačí se protáhnout po dlouhém sezení, udělat dřep nebo si zapráskat prsty a ozve se zvuk připomínající zlomenou větvičku. Některé lidi uklidňuje, jiné vyděsí. Stejný zvuk však nemusí mít vždy stejnou příčinu: prsty, kolena i ramena mohou vydávat zvuky různými mechanismy. Důležité je sledovat také to, co při prasknutí cítíme.
Samotné nebolestivé prasknutí kloubu zpravidla není důvodem k obavám. U prstů může souviset s náhlým vznikem dutinky v kloubní tekutině, u kolene či ramene také s pohybem šlach a vazů přes okolní struktury. Pozornost si zaslouží zejména praskání spojené s bolestí, otokem, blokováním pohybu, nestabilitou nebo úrazem. V takovém případě není rozumné vysvětlovat vše jen „vzduchem v kloubu“.
Co vlastně v kloubu praská?
Mnoho kloubů obklopuje pouzdro a jejich plochy se pohybují v prostředí synoviální tekutiny. Ta pomáhá snižovat tření a umožňuje plynulý pohyb. Když člověk zatáhne za prst, kloubní plochy se mohou náhle vzdálit. Změní se tlak v tekutině a vznikne dutinka obsahující plyn. Právě tento okamžik souvisí s charakteristickým zvukem.
Přímé snímky magnetickou rezonancí publikované v roce 2015 ukázaly, že při prasknutí prstového kloubu vzniká dutinka, která je po zaznění zvuku ještě chvíli viditelná. Výsledek je zajímavý i proto, že starší vysvětlení často přisuzovala zvuk výhradně prasknutí již existující bubliny. Přesnější je mluvit o rychlé změně poměrů v kloubní tekutině, nikoli o lámání kostí.
Autoři zkoumali deset prstových kloubů jednoho dobrovolníka. Jejich snímky tedy dobře ilustrují mechanismus při tomto typu pohybu, ale nedokazují, že každý zvuk ze všech kloubů těla vzniká stejně. Z prasknutí v kyčelním kloubu či koleni nelze automaticky vyvozovat totožnou příčinu.
Proč praskají kolena při dřepu a ramena při kroužení?
Kloub není jen dvojice kostí. Pohyb zajišťují svaly a šlachy, stabilitu podporují vazy a podle místa také chrupavčité struktury. Při změně polohy může šlacha sklouznout přes kostní výběžek nebo jinou strukturu a vytvořit přeskočení. Jemné skřípání či křupání také nemusí mít jednu univerzální příčinu.
Pokud koleno při každém vstávání jemně zapraská, ale nebolí, neotéká a normálně snese zátěž, samotný zvuk ještě neurčuje diagnózu. Jiná situace nastává, když se zvuk objeví po pádu a přidá se bolest, omezený rozsah pohybu nebo pocit, že koleno podklesává. Tehdy je třeba posoudit i možné poškození tkání.
Důležitý je rozdíl mezi jednorázovým „křup“ při změně polohy a trvalým bolestivým drhnutím. Ani jeden zvuk sám o sobě nestačí k určení artrózy, poranění menisku nebo zánětu. Odborník se ptá na okolnosti, vyšetří pohyb a podle potřeby rozhodne o dalších testech.
Způsobuje praskání prstů artritidu?
Tvrzení, že pravidelné praskání prsty automaticky vede k artritidě, dostupný výzkum nepodporuje. Harvard Health shrnuje studie, které nenalezly přesvědčivou souvislost mezi tímto zvykem a vyšším výskytem artritidy rukou. Nejde však o svolení používat na prsty jakoukoli sílu.
Zprávy o poraněních při příliš prudké manipulaci s klouby existují, i když jde o neobvyklé situace. Pokud potřebujete prst násilně ohýbat, abyste zvuku dosáhli, nebo při tom cítíte bolest, přestaňte. Pocit krátkodobé úlevy není důkazem, že si tímto způsobem kloub „napravujete“ nebo léčíte.
Starší malé studie naznačily možné rozdíly v otocích či síle stisku u lidí, kteří si praskají prsty, výsledky však nejsou dostatečně jednotné pro jednoduchý závěr, že běžný zvyk ničí ruce. Mnohem důležitější než počítat každé prasknutí je sledovat funkci a příznaky.
Kdy je potřeba vyšetření?
Důvodem ke konzultaci s lékařem je, pokud se ke zvukům přidá opakovaná bolest, viditelný otok, teplo nebo zarudnutí, ranní ztuhlost, ztráta pohyblivosti či pocit, že kloub nedrží. Podobně je třeba řešit situaci, kdy se koleno zasekává, při chůzi podklesává nebo rameno po úrazu nelze normálně zvednout.
Při výrazné bolesti po úrazu, deformitě, neschopnosti zatížit končetinu nebo horečce s horkým oteklým kloubem vyhledejte pomoc bez odkladu. Takový soubor příznaků nelze bezpečně posoudit podle zvuku ani podle internetového videa. Lékaři pomůže, pokud dokážete říct, kdy problém začal, při jakém pohybu nastává a zda mu předcházel úraz.
Ne každé bolestivé prasknutí znamená vážné onemocnění, stejně tak však není správné ho ignorovat jen proto, že kloub v minulosti praskal bez potíží. Změna v obvyklém chování kloubu je užitečnou informací při vyšetření.
Má smysl pokoušet se praskání zastavit?
Pokud je zvuk nebolestivý a pohyb je normální, nemusíte ho za každou cenu „léčit“. Při dlouhém sezení může prospět pravidelné rozhýbání a přiměřená svalová aktivita, nikoli agresivní vytáčení kloubů. Pokud se nepříjemný pocit stále vrací, zkuste si všimnout, zda souvisí s konkrétním pracovním návykem, sportem nebo polohou.
Záměrné prudké manipulace s krkem jsou samostatné téma. Není vhodné zkoušet násilné pohyby jen kvůli zvuku, zejména pokud při nich vzniká bolest, závrať nebo jiný neobvyklý příznak. Při opakovaném pocitu, že si „potřebujete“ nechat prasknout krkem, je vhodnější řešit příčinu napětí a způsob pohybu než zvyšovat sílu.
Co si z toho zapamatovat
Praskající kloub není automaticky poškozený kloub. U prstů může zvuk doprovázet vznik dutinky v tekutině, jinde pohyb šlach či další mechanické děje. Samotné nebolestivé zvuky nemusí vyžadovat léčbu. Pokud se však objeví bolest, otok, blokování, nestabilita nebo úraz, rozhodující jsou právě tyto doprovodné příznaky, nikoli zábavná teorie o „praskání kostí“.
Zdroje
- PLOS ONE – Real-Time Visualization of Joint Cavitation (výzkum magnetickou rezonancí zaměřený na mechanismus praskání prstů) – https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371%2Fjournal.pone.0119470
- Harvard Health Publishing – Is it normal for my joints to click? (nebolestivé zvuky a varovné příznaky) – https://www.health.harvard.edu/healthy-aging-and-longevity/is-it-normal-for-my-joints-to-click
- Harvard Health Publishing – Knuckle cracking: Annoying and harmful, or just annoying? (výzkum artritidy a poranění) – https://www.health.harvard.edu/blog/knuckle-cracking-annoying-and-harmful-or-just-annoying-2018051413797
Gabriel Čatár
Zajímají mě věci, se kterými se setkáváme každý den, ale často nevíme, jak vlastně fungují. Od technologií a financí přes praktické návody až po zajímavosti ze světa. Na Offpitchi se věnuji tématům, u kterých stojí za to jít trochu více do hloubky, ověřit si fakta a vysvětlit je jednoduchým způsobem. Mým cílem je, aby si čtenář z každého článku odnesl něco užitečného.
