Česká Báthoryová: Krvavá paní z Komárova, která proměnila honosný brokát v krvavou zástavu

Aktualizované 17.09.2026

Krvavá paní z Komárova: když se honosný brokát proměnil v krvavou zástavu

Evropská renesance zná několik aristokratek, jimž byly po staletí připisovány brutální zločiny. Nejznámější z nich je uherská Alžběta Báthoryová, avšak přibližně o půlstoletí dříve se v českých zemích odehrál stejně temný příběh. Kateřina Pešíková z Komárova, po sňatku Bechyňová z Lažan, se ve své době stala synonymem hrůzy a její jméno dodnes vyvolává mrazení.

Dítě z Komárova, které pohrdalo hranicemi

Přesný rok narození se nedochoval, historici se však shodují, že Kateřina přišla na svět kolem roku 1500 v rodovém sídle Pešíkovců v Komárově na Podbrdsku. Už v mládí vynikala jezdeckým uměním a neobvyklou tvrdohlavostí. Když rodina zamítla její úmysl vdát se za místního kováře, údajně ho při riskantní jízdě srazila koněm – událost, která naznačila, že s ní nebude snadné vycházet. (medium.seznam.cz)

Sňatek jako společenský vzestup

V roce 1529 spojila svůj osud s Janem Bechyněm z Lažan, purkrabím karlštejnským. Sňatek katapultoval ambiciózní šlechtičnu do vyšší politické sféry, zároveň jí však svěřil samostatnou správu pičínského panství: manžel trávil většinu času na Karlštejně, zatímco Kateřina rozhodovala doma. Do služeb přijímala desítky poddaných, nad nimiž měla prakticky neomezenou moc. (en.wikipedia.org)

Stupňování krutosti

Podle svědectví v dobových záznamech trestala podřízené za sebemenší přestupek poléváním vroucí vodou či rozpuštěným máslem, drhnutím kovovými kartáči a sypáním soli do ran. Údajně neváhala roztrhat kočku kvůli poškozeným závěsům a jednu služebnou shodila oknem z latríny přímo do vodního příkopu. (dvojka.rozhlas.cz) Legenda dokonce praví, že v případě neposlušnosti dokázala oběti stáhnout z kůže – motiv, který se později objevuje i v příbězích o „krvavé hraběnce“ z Čachtic.

Kronikář proti purkrabímu

Ke dvoru se šeptanda o krutostech dlouho nedostávala – služebnictvo se bálo vypovídat a vlivní sousedé nechtěli provokovat purkrabího. Teprve když se zprávy donesly až ke kronikáři Václavu Hájkovi z Libočan, propukl otevřený spor: Hájek předvolal Kateřinu před tribunál na Pražském hradě, jemuž paradoxně předsedal její manžel. Zpočátku mnozí vypovídali v její prospěch – strach byl silnější než pravda. Zlom nastal, když promluvil kožešník Prokop Papež, který přišel o sestru a nepodléhal loajalitě vynucované panstvím. (stoplusjednicka.cz)

Soud, který trval roky

Proces se vlekl až do roku 1533 a svědci postupně odhalovali smrt nejméně čtrnácti poddaných. Sama Kateřina se nakonec k části vražd přiznala; počet obětí však někteří odhadovali až na třicet. (en.wikipedia.org) Navzdory závažnosti zločinů se právní autority nedokázaly shodnout na trestu. Veřejná poprava ženy urozeného stavu byla tehdy nevídaná, a tak padlo rozhodnutí, že bude uvězněna ve věži Mihulka na Pražském hradě bez přístupu k potravě.

Smrt ve věži a legenda o kletbě

Podle spisu zemřela 15. března 1534 vyhladověním; při nálezu měla okousané prsty, jako by se v posledním zoufalství pokoušela sníst sama sebe. (en.wikipedia.org) O dva dny později zemřel také předseda tribunálu, šlechtic Vojtěch z Pernštejna, což odstartovalo historky o Kateřinině posmrtné kletbě.

Spor pokračuje i po smrti

Jan Bechyně si sice udržel své postavení, v očích současníků však navždy zůstal uvězněn ve stínu manželčiny hanby. Pomstu vzal do vlastních rukou: kronikáře Hájka obvinil z krádeže a dal ho ponižujícím způsobem odvléct z Karlštejna do Prahy přivázaného k vozu. (strednicechy.rozhlas.cz)

Historické otazníky

Některé novější výzkumy upozorňují, že se Kateřinina krutost možná odehrávala výhradně na panství v Pičíně, a nikoli přímo na Karlštejně, přestože ji lidová tradice označila za „karlštejnskou bestii“. Historik David Venclík poukazuje na to, že spojení s hradem může být pozdějším folklórním přibarvením. (strednicechy.rozhlas.cz) Jiní badatelé zase zpochybňují míru důkazů: procesní spisy se nedochovaly kompletní a část svědectví mohla být ovlivněna mocenským sporem mezi Hájkem a Bechyněm.

Evropský fenomén urozených sadistek

Příběh české „čachtické paní“ není ojedinělý. O dvě století později šokovala Rusko Darja Nikolajevna Saltykovová – šlechtična, která do roku 1762 podle oficiálního verdiktu utýrala 38, ve skutečnosti však možná více než stovku nevolných žen. Za vlády Kateřiny II. skončila doživotně v klášterním vězení a rok strávila vystavená na pranýři s cedulí „Tato žena mučila a vraždila“. (en.wikipedia.org)

Podobné paralely mezi Kateřinou, Saltykovovou a Alžbětou Báthoryovou připomínají, že absolutní moc nad poddanými mohla u některých aristokratek přerůst v sadistickou posedlost. Zároveň odhalují, jak obtížné bylo ve feudálním systému domoci se spravedlnosti – petice proti Saltykovové byly roky ignorovány a v českém prostředí se svědci báli vypovídat, dokud nezískali ochranu mimo panství. (en.wikipedia.org, dvojka.rozhlas.cz)

Kulturní odkaz a média

Ačkoli Kateřina z Komárova nedosáhla globální „slávy“ Alžběty Báthoryové, v českých dějinách představuje jeden z nejstarších doložených případů sériové vražedkyně. Popularita tématu přetrvává – dokumentární epizody či podcasty o „české čachtické paní“ patří k nejposlouchanějším pořadům true-crime formátu v češtině. Na YouTube najdete například epizodu „ČESKÁ ČACHTICKÁ PANÍ: Kateřina z Komárova (Vražedná mysl S02E38)“, která shrnuje známá fakta i mýty a doplňuje je dramatizovanými rekonstrukcemi.

---

Zdroje

1. Kateřina z Komárova. Wikipedia. (en.wikipedia.org)
2. Kateřina z Komárova: Česká čachtická paní. Český rozhlas Dvojka, 2023. (dvojka.rozhlas.cz)
3. Venclík, David. Tvrz v Pičíně obýval „ďábel v brokátu“. Český rozhlas Střední Čechy, 2024. (strednicechy.rozhlas.cz)
4. Ďábel v brokátu: Bestiální zločiny urozené Kateřiny z Komárova. (Seznam Medium), 2025. (medium.seznam.cz)
5. Darja Nikolajevna Saltykovová. Wikipedia. (en.wikipedia.org)