Jak se v minulosti prováděly potraty?

Aktualizované 23.08.2026

Historie umělých potratů není jen historií medicíny. Vypovídá také o chudobě, postavení svobodných matek, dostupnosti antikoncepce a o tom, co se dělo, když zákon ženám nenabízel bezpečné řešení nechtěného těhotenství.

V českých zemích ženy před rokem 1957 často neměly běžnou legální cestu k ukončení nechtěného těhotenství. Obracely se proto na nevyškolené osoby, někdy označované jako andělíčkářky, nebo se pokoušely zasáhnout samy. Používané látky a mechanické zásahy byly nepředvídatelné; častými následky byly krvácení, infekce, poškození orgánů a někdy smrt.

Kdo byly andělíčkářky

Slovník spisovného jazyka českého vysvětluje andělíčkáře či častěji andělíčkářku jako člověka, který „pomáhá od těhotenství“. Nebyla to profese ani přesně vymezená skupina. Šlo o lidové a zároveň odsuzující označení osob, které prováděly zakázané potraty nebo k nim poskytovaly prostředky. ([ssjc.ujc.cas.cz](https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=and%C4%9Bl%C3%AD%C4%8Dk%C3%A1%C5%99&hsubstr=no&utm_source=openai))

Mohly mezi ně patřit bývalé porodní báby, léčitelky, zdravotní sestry, osoby bez jakéhokoli vzdělání, ale také muži nebo zdravotníci, kteří zákroky prováděli tajně. Nelegální potraty proto nebyly výhradně venkovským ani výhradně ženským jevem.

Je důležité nezaměňovat andělíčkářky se všemi porodními bábami. Babictví se v českých zemích postupně profesionalizovalo už od 18. století. Generální zdravotní řád pro Království české z roku 1753 zahájil systematičtější kontrolu a vzdělávání porodních pomocnic; v 19. století pracovaly v českých městech i diplomované a úředně zkoušené porodní báby. Jejich hlavním úkolem bylo vést porody a pečovat o rodičku a novorozence, nikoli tajně ukončovat těhotenství. ([casopis.nlk.cz](https://casopis.nlk.cz/archiv/2017-22-1-2/prvni-krik-prvni-plac/?utm_source=openai))

Jak se nelegální potraty vyvolávaly

Jednotná metoda neexistovala. Postupy se šířily ústním podáním, prostřednictvím lidových rad a mezi samotnými ženami. Jednotlivé recepty není namístě reprodukovat: jejich účinek byl nepředvídatelný a mnohé mohly způsobit otravu nebo těžké vnitřní poranění.

Látky užívané ústy nebo místně

Ženy užívaly různé bylinné přípravky, chemické látky či léky, o nichž se věřilo, že vyvolají krvácení nebo děložní stahy. Rozdíl mezi údajně účinnou a smrtelnou dávkou nebyl známý a obsah domácích směsí nebylo možné kontrolovat. Následkem proto mohla být otrava, selhání orgánů nebo těžké poškození zdraví, aniž by těhotenství skutečně skončilo. ([pmc.ncbi.nlm.nih.gov](https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8407039/?utm_source=openai))

Mechanické zásahy

K nejnebezpečnějším postupům patřilo zavádění různých předmětů nebo tekutin do rodidel a dělohy. Nevyškolená osoba nemohla spolehlivě zjistit délku těhotenství, polohu těhotenství ani stav vnitřních orgánů. Zásah mohl proděravět dělohu, poškodit střevo či další orgány a zanést infekci přímo do těla. ([who.int](https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/abortion?utm_source=openai))

Násilí a fyzické vyčerpání

Historicky jsou doloženy také pokusy vyvolat potrat údery či tlakem na břicho, pády, nadměrnou námahou nebo přehříváním těla. Ani tyto praktiky nepředstavovaly spolehlivý způsob ukončení těhotenství. Mohly však způsobit poranění ženy, odloučení placenty, vnitřní krvácení nebo smrt. ([pmc.ncbi.nlm.nih.gov](https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC2791734/?utm_source=openai))

Pokoutní instrumentální zákroky

Některé osoby napodobovaly lékařské výkony, ale pracovaly bez odpovídajícího vzdělání, vyšetření, anestezie, sterilních nástrojů a možnosti zvládnout komplikace. Riziko nezmizelo ani tehdy, když měla dotyčná zkušenosti s porody. Vedení porodu a invazivní zákrok uvnitř dělohy vyžadují odlišné znalosti a vybavení.

Proč ženy toto riziko podstupovaly

Rozhodnutí vyhledat andělíčkářku zpravidla nebylo pohodlnou volbou. Pro některé ženy představovalo jedinou možnost, kterou ve své situaci viděly.

Nejčastější okolnosti zahrnovaly:

• chudobu a obavu, že rodina neuživí další dítě,
• ztrátu práce nebo bydlení po odhalení těhotenství,
• těhotenství mimo manželství a s ním spojené společenské odsouzení,
• opuštění partnerem a obtížné vymáhání výživného,
• sexuální násilí nebo zneužívání,
• vysoký počet již narozených dětí,
• špatný zdravotní stav ženy,
• nedostupnou nebo nespolehlivou antikoncepci.

Sociální rozdíly byly zřejmé už současníkům. Českoslovenští poslanci ve 20. letech upozorňovali, že majetnější ženy se mohly dostat k diskrétnímu lékařskému výkonu, zatímco nemajetné končily u pokoutních zákroků. Parlamentní návrhy otevřeně spojovaly nelegální potraty s chudobou, nedostatečným bydlením, početnými rodinami a existenční nejistotou. ([psp.cz](https://www.psp.cz/eknih/1925ns/se/stenprot/130schuz/s130002.htm?utm_source=openai))

Jaké následky neodborné zákroky způsobovaly

Mezi bezprostřední komplikace patřilo silné krvácení, neúplné ukončení těhotenství, infekce, poranění dělohy a poškození dalších vnitřních orgánů. Infekce se mohla rozšířit do celého těla a vyvolat sepsi. Dlouhodobým následkem mohly být chronické bolesti, opakované záněty nebo neplodnost. ([who.int](https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/abortion?utm_source=openai))

Nebezpečí zvyšovalo utajování. Žena se často bála přiznat, co zákroku předcházelo, nebo návštěvu nemocnice odkládala kvůli možnému trestnímu stíhání a veřejnému skandálu. Lékař tak nemusel včas vědět, zda šlo o otravu, poranění nástrojem, neúplný potrat nebo mimoděložní těhotenství.

Přesný počet obětí nelze určit. Nelegální zákroky se neevidovaly a úmrtí mohla být zapsána jako následek krvácení, zánětu či sepse bez uvedení původní příčiny. Historické odhady navíc někdy vznikaly v politicky vyhrocených debatách a část z nich pozdější odborníci zpochybnili. ([soc.cas.cz](https://www.soc.cas.cz/sites/default/files/publikace/m_33_radka_dudova_interrupce_v_ceske_republice-final_i_s_obalkou_mensi.pdf))

Co ženám hrozilo podle zákona

V českých zemích kriminalizoval „vyhnání plodu“ rakouský trestní zákon z roku 1852. Po vzniku Československa v roce 1918 zůstalo v českých zemích převzaté rakouské trestní právo, zatímco na Slovensku a Podkarpatské Rusi nadále platilo právo uherské. Tuto právní roztříštěnost odstranil až československý trestní zákon č. 86/1950 Sb. ([spcp.prf.cuni.cz](https://spcp.prf.cuni.cz/lex/tz-1852.htm?utm_source=openai))

Trestní postih mohl dopadnout na těhotnou ženu, osobu provádějící zákrok i další pomocníky. Vyšetřování se často rozběhlo po hospitalizaci, udání nebo úmrtí pacientky. Hrozba trestu však potratům nezabránila. Už meziválečné parlamentní dokumenty konstatovaly, že zákaz nemajetné ženy vhání k neodborným osobám a komplikuje jim včasný přístup k lékaři. ([psp.cz](https://www.psp.cz/eknih/1920ns/ps/tisky/t3851_00.htm?utm_source=openai))

Zlom přinesl československý zákon z roku 1957

Zákon č. 68/1957 Sb. byl přijat 19. prosince a účinnosti nabyl 30. prosince 1957. Jeho úvod výslovně reagoval na škody způsobované zákroky mimo zdravotnická zařízení. Interrupci však neponechal pouze na rozhodnutí ženy: vyžadoval její souhlas, předchozí povolení komise a provedení v lůžkovém zdravotnickém zařízení. Povolení se udělovalo ze zdravotních důvodů nebo z jiných důvodů „zvláštního zřetele hodných“. ([zakonyprolidi.cz](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1957-68))

Mezi posuzované okolnosti později patřil například věk ženy, počet dětí, těhotenství po trestném činu, obtížná situace neprovdané ženy, ztráta manžela, bytová či finanční tíseň nebo rozvrat rodiny. Komise tak sice otevřely cestu k legálnímu nemocničnímu výkonu, zároveň však ženy nutily vysvětlovat soukromé poměry a přesvědčovat cizí lidi o oprávněnosti své žádosti. ([zakonyprolidi.cz](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1973-71?utm_source=openai))

Přesun zákroků do nemocnic postupně omezil prostor pro tradiční andělíčkářky. V československých nemocnicích se dlouho používaly především chirurgické metody včetně dilatace a kyretáže. Šetrnější vakuová aspirace se v Československu výrazněji prosazovala až v průběhu 80. let. ([pmc.ncbi.nlm.nih.gov](https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC12917393/?utm_source=openai))

Od roku 1987 rozhodovala žena bez komise

Další zásadní změnu přinesl v českých zemích zákon České národní rady č. 66/1986 Sb., účinný od 1. ledna 1987. Umožnil ženě písemně požádat o umělé přerušení těhotenství, pokud těhotenství nepřesahovalo 12 týdnů a zákroku nebránily zdravotní důvody. Současně zrušil dosavadní interrupční komise. Na Slovensku byla ve stejné době přijata paralelní republiková úprava. ([zakonyprolidi.cz](https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1986-66))

Zákon č. 66/1986 Sb. zůstává základem české právní úpravy i dnes. Historické pokoutní zákroky ale nelze zaměňovat se současnou odbornou péčí. Podle Světové zdravotnické organizace je interrupce bezpečným zdravotním výkonem, pokud se použije doporučená metoda odpovídající délce těhotenství a péči poskytuje člověk s potřebnými znalostmi. ([psp.cz](https://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=66&r=1986&utm_source=openai))

Andělíčkářky nelze ani romantizovat, ani vytrhnout z doby

Jejich zásahy mohly ženu těžce poškodit nebo usmrtit. Některé andělíčkářky jednaly pro peníze, jiné možná věřily, že pomáhají člověku v bezvýchodné situaci. Samotný jev však nevznikl pouze vinou jednotlivců. Udržovaly jej zákazy, sociální nerovnost, stigma svobodných matek, nedostupná antikoncepce a strach vyhledat lékaře.

Dějiny potratů v českých zemích proto ukazují rozdíl mezi nebezpečným zákrokem v utajení a zdravotní péčí poskytovanou podle medicínských pravidel. Zároveň připomínají, že zákaz sám o sobě nechtěná těhotenství neodstraňuje. Může však rozhodnout o tom, zda člověk dostane bezpečnou pomoc, nebo bude riskovat zdraví a život.

Zdroje

1. Zákon č. 68/1957 Sb. o umělém přerušení těhotenství — https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1957-68
2. 66/1986 Sb. Zákon České národní rady o umělém přerušení těhotenství — https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1986-66
3. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1973-71
4. https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/120964/130288655.pdf?isAllowed=y&sequence=1
5. https://dspace.tul.cz/bitstreams/0423d462-1581-4e4b-84d9-d38df2de8075/download
6. https://www.zakonyprolidi.cz/media2/file/2102/File43861.pdf?attachment-filename=6984712-2021-02-22-zneni-se-zmenami-6984739.pdf
7. Interrupce v České republice: zápas o ženská těla – Sociologický ústav AV ČR — https://www.soc.cas.cz/sites/default/files/publikace/m_33_radka_dudova_interrupce_v_ceske_republice-final_i_s_obalkou_mensi.pdf
8. https://csu.gov.cz/produkty/vyvoj-potratovosti-v-ceske-republice-2003-az-2014
9. https://www.nzip.cz/data/2583-potraty-sociodemograficke-charakteristiky-otevrena-data
10. https://www.zakonyprolidi.cz/media2/file/1705/File7255.pdf?attachment-filename=5649538-2015-12-15-text-navrhu-6034165.pdf
11. https://hnutiprozivot.cz/download/casopis/obeznik-2025_03.pdf
12. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1966-20
13. Návrh na novelizaci ustanovení o vyhnání plodu – Poslanecká sněmovna — https://www.psp.cz/eknih/1920ns/ps/tisky/t3851_00.htm
14. https://dvojka.rozhlas.cz/andelickar-hledaly-nadeji-na-lepsi-zivot-a-nasly-smrt-8144854
15. https://www.vs.gov.cz/sekce/historie
16. https://spcp.prf.cuni.cz/lex/tz-1852.htm
17. https://www.dataozdravi.cz/temata/clanky/sexualniaktivita/potraty
18. https://www.tribune.cz/zdravotnictvi/v-cesku-za-poslednich-20-let-vyrazne-klesl-pocet-potratu/
19. Abortion – World Health Organization — https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/abortion
20. https://www.soc.cas.cz/cz/publikace/interrupce-v-ceske-republice-zapas-o-zenska-tela