Jaké bylo trestání nevěry v minulosti?

Nevěra je dnes většinou důvodem k rozchodu nebo rozvodu, případně k dlouhým partnerským hádkám a terapii. V minulosti však šlo o jeden z nejtěžších „zločinů“, který se v mnoha společnostech trestal neuvěřitelně krutě. Cizoložství mělo narušovat nejen manželství, ale i čest rodiny, čistotu rodu a majetkové jistoty, a proto se na nevěrné pohlíželo podobně jako na zloděje či zrádce.

Při pohledu do dějin je navíc vidět zřetelný dvojí metr. Ženská nevěra byla většinou posuzována mnohem přísněji než mužská, protože vdaná žena byla vnímána jako garantka „legitimních“ dědiců. Mužská nevěra byla často tolerována, pokud nezasahovala do práv jiného manžela. I tak však existuje mnoho případů, kdy společnost krutě potrestala i nevěrného muže.

Následuje 20 konkrétních historických případů – 10 žen a 10 mužů – které ukazují, jak daleko byli lidé ochotni zajít při „obraně“ manželské věrnosti.

Proč se nevěra v minulosti trestala tak krutě

Ve starověku a středověku nebylo manželství jen otázkou lásky, ale především institucí, která měla zajistit dědice, politická spojenectví a stabilitu majetku. Pokud měla vdaná žena dítě s jiným mužem, mohlo to „prohodit“ dědice a tím rozvrátit celý systém vlastnictví půdy, titulu či bohatství. Proto se cizoložství dlouho chápalo skoro jako zvláštní forma krádeže – někdo sáhl na „majetek“ jiného muže.

Zákony proto často ukládaly trest nejen nevěrné ženě, ale i jejímu milenci. V mnoha kulturách mohl uražený manžel či otec rozhodovat o životě a smrti obou, případně je veřejně ponížit či zmrzačit. Tím se měla obnovit „čest“ rodiny a zároveň zastrašit celou komunitu, aby si podobné chování raději rozmyslela.

10 děsivých trestů za nevěru pro ženy

1. Babylon: utopení v řece za cizoložství
   Ve starověkém Babylónu byl cizoložný poměr vdané ženy považován za těžký zločin proti manželovi i bohům. Podle zákoníku krále Hammurabiho měla být nevěrná manželka i její milenec potrestáni smrtí utopením v řece, přičemž manžel mohl své ženě udělit milost a tím zachránit i milence. Řeka byla chápána jako božská soudkyně – když do ní odsouzené hodili, šlo o rituál, který měl svěřit rozsudek božstvu.
2. Mezopotámská „říční zkouška“ podezřelé manželky
   V Mezopotámii nebyla žena potrestána jen tehdy, když ji při nevěře přímo přistihli, ale i v případě podezření bez svědků. Zákony znaly tzv. říční ordál – pokud manžel nedokázal nevěru, mohla být žena donucena ke „skoku do řeky“, kde se předpokládalo, že božstvo odhalí pravdu. Přežít zkoušku znamenalo očištění a vinu měl nést falešný žalobce, zatímco neúspěch se chápal jako důkaz viny. Pro ženu to byl děsivý test, v němž spíš vládl strach z božího hněvu než důvěra v lidskou spravedlnost.
3. Biblické ukamenování nevěrné manželky
   Hebrejské zákony Starého zákona stanovovaly, že muž i žena přistižení při cizoložství měli být potrestáni smrtí. V textech jako Leviticus 20:10 a Deuteronomium 22:22–24 se předpokládá trest smrti, často vykládaný jako ukamenování, které se v pozdějších rabínských výkladech uvádí jako typický způsob popravy. Žena, která porušila manželskou věrnost, tak riskovala nejen společenskou hanbu, ale i kolektivní popravu před zraky celé komunity.
4. „Hořká voda“ – chrámový rituál pro podezřelou manželku
   Pokud muž svou ženu podezříval z nevěry, ale neměl důkazy ani svědky, biblické texty popisují zvláštní rituál známý jako „ordál hořké vody“. Žena byla přivedena ke knězi, musela vypít zvláštní směs doprovázenou přísahou a pokud měla být vinná, měl ji postihnout boží trest – nemoc či neplodnost. Ač nejde o klasický soudní proces, ale spíše o „předání“ případu Bohu, v praxi šlo o rituál spojený s obrovským strachem a hanbou, vyhrazený výhradně ženám.
5. Uřezání nosu nevěrné ženy v Byzanci a arabském světě
   V některých obdobích byzantských a arabských dějin byl typickým trestem za nevěru uřezaný nos. Tento trest, známý jako rhinotomie, měl ženu trvale zohydit a zároveň jí znemožnit znovu se vdát, protože zohyzdění obličeje bylo chápáno jako navždy zničená čest. Z pramenů vyplývá, že mužský partner v cizoložství často dostal jen výprask nebo jiný mírnější trest, zatímco žena nesla doživotní následky.
6. Středověká města: „běh hanby“ pro nevěrnou manželku
   V pozdním středověku znala některá evropská města trest, při němž musela nevěrná manželka spolu s milencem běžet ulicemi města, často jen ve spodním prádle nebo v tenkém oděvu. Městský hlásný přitom nahlas vykřikoval jejich vinu a dav je mohl bít, házet po nich bláto či je slovně urážet. Cílem nebylo primárně fyzické zabití, ale maximální ponížení a doživotní stigma, které se přenášelo i na děti a příbuzné.
7. Podruhé přistižená – utopená: raně novověká německá města
   Prameny z německých měst raného novověku uvádějí případy, kdy byla opakovaně přistižená nevěrná žena potrestána utopením, zatímco mužský partner mohl být sťat. Některé městské statuty obsahovaly ustanovení, že pokud se žena dopustí cizoložství dvakrát, při druhém případu ji čeká smrt ve vodě. Už samotná hrozba tohoto trestu sloužila jako tvrdé varování pro všechny ženy, jejichž manželství nebyla šťastná, ale rozvod v podstatě neexistoval.
8. Korejská dynastie Čoson: trest smrti za ženskou nevěru
   Během korejské dynastie Čoson (1392–1910) měly ženy obecně nižší společenské postavení, ale za mimomanželský vztah mohly být trestány přísněji než muži. V 16. století byl zaveden i trest smrti za ženskou nevěru a dobové záznamy popisují popravy žen, které měly poměr mimo manželství. Zajímavé je, že v některých případech byly šlechtičny za nevěru spíše vyhnány z dvora nebo poslány do vyhnanství, zatímco ženy nižšího stavu mohly čelit fyzické likvidaci.
9. Čínských „pět trestů“: mrzačení žen za sexuální provinění
   Ve starověké a císařské Číně existoval systém tzv. pěti trestů, který zahrnoval i zmrzačující sankce. Pro ženy byla za některá sexuální provinění, včetně cizoložství, určena forma trestu známá jako gōngxing, jež znamenala těžké zmrzačení pohlavních orgánů. Takový zásah zároveň fungoval jako doživotní „štít hanby“ – žena byla fyzicky i společensky vyřazena z běžného života.
10. Moderní ukamenování žen za nevěru
    I když se může zdát, že extrémní tresty za nevěru patří dávné minulosti, v některých zemích jsou dodnes součástí trestních zákonů. V Súdánu či Afghánistánu se ještě v posledních dekádách objevily případy žen odsouzených k smrti ukamenováním za údajnou nevěru, byť mezinárodní tlak vedl ke zrušení či zmírnění řady rozsudků. Zákony založené na konceptu zina v islámském právu tradičně předpokládají pro ženaté a vdané cizoložníky trest smrti, i když reálné vykonání takového trestu je vzácné a často sporné.

10 krutých trestů za nevěru pro muže

11. Babylon: utopení milence spolu s vdanou ženou
    V babylonském právu nebyl trestán jen ženský partner v cizoložství, ale i muž, který s ní spal. Pokud byl přistižen při poměru s vdanou ženou, čelil stejné hrozbě utopení v řece. Zákoník předpokládal, že když manžel udělí milost své ženě, může tím zachránit i milence, ale pokud trval na trestu, oba byli vydáni napospas „soudu řeky“.
12. Biblický trest smrti i pro mužského cizoložníka
    Ve Starém zákoně je jasně uvedeno, že pokud muž spáchá cizoložství s manželkou jiného, mají být „adulterer aj adulteress“ potrestáni smrtí. V ideálním právním modelu tedy nesl odpovědnost i muž, který vstoupil do vztahu s vdanou ženou, i když historici upozorňují, že v praxi byly tyto předpisy uplatňovány nerovnoměrně a muži často trestu unikli. Přesto jde o jeden z nejstarších právních textů, kde je nevěra muže s cizí manželkou definována jako zločin trestaný smrtí.
13. Antické Athény: ponižující trest rhaphanidosis
    V klasických Athénách se v komediích a některých textech zmiňuje trest nazývaný rhaphanidosis, údajně uplatňovaný na muže, kteří svedli cizí manželku. Spočíval v extrémně ponižujícím tělesném trestu, při němž měl být pachatel sexuálně zneuctěn před veřejností. Historici diskutují, zda byl tento trest skutečně běžně vykonáván, nebo šlo spíše o literární hyperbolu, ale už samotná představa, že společnost o takovém trestu uvažovala, ukazuje, jak kruté formy odplaty si dokázala pro nevěrné muže představit.
14. Římské právo: ztráta majetku a vyhnanství na ostrov
    Za vlády císaře Augusta vznikl zákon Lex Iulia de adulteriis coercendis, který proměnil cizoložství ve veřejný zločin. Muž přistižený při nevěře s vdanou ženou mohl přijít až o polovinu majetku a čelit trestu vyhnanství na ostrov, zatímco žena přišla o část věna a majetku a také skončila v exilu. Zákon zároveň dával manželům i otcům právo zabít milence, pokud byl přichycen „in flagranti“, i když se tato ustanovení uplatňovala jen omezeně. Pro muže z vyšší vrstvy to znamenalo nejen trest, ale i dramatický pád společenského statusu.
15. „Běh mezi pruty“: vojenský trest za sexuální provinění
    V raně novověké Evropě, zejména v armádách, se používal trest známý jako „běh mezi pruty“ (running the gauntlet). Voják odsouzený za těžší disciplinární přestupek – včetně sexuálních provinění, často v souvislosti s cizoložstvím – musel proběhnout uličkou spolubojovníků, kteří ho bili holemi nebo pruty. Tento trest byl extrémně bolestivý a mohl být i smrtelný, především však sloužil jako exemplární ponaučení před očima celé jednotky.
16. Druhé cizoložství – setnutí: německé městské statuty
    Některá německá města raného novověku stanovovala, že muž přistižený při cizoložství sice může při prvním provinění vyváznout s mírnějším trestem, ale při opakování už následuje setnutí. Takové zákony sledovaly myšlenku „druhé šance“, po níž už společnost nebyla ochotná tolerovat další porušení manželské věrnosti. Trest smrti mečem byl považován za „čistší“ a „důstojnější“ způsob popravy, ale i tak šlo o definitivní konec života za jednání, které dnes řeší rozvodoví právníci.
17. Čína: kastrace jako trest za cizoložství
    V systému pěti trestů v císařské Číně byl pro muže odsouzené za některé sexuální zločiny, včetně cizoložství a „prostopášného“ chování, vyhrazen trest gong – kastrace. Muž přišel o schopnost zplodit děti i o mužskou čest a často byl zároveň odsouzen ke službě jako eunuch v císařském paláci. Jde o jednu z nejdrastičtějších forem trestu, která spojuje fyzickou bolest, trvalé zdravotní následky a totální společenské stigma.
18. Islámské právo: ukamenování ženatých mužů za zina
    Tradiční islámské právo používá pojem zina pro nezákonný pohlavní styk, včetně cizoložství. Klasické učebnice fiqh uvádějí, že ženatý muž uznaný vinným ze zina může čelit trestu smrti ukamenováním, zatímco svobodní pachatelé nezákonného sexu mají být potrestáni bičováním. V praxi je však dokazování extrémně přísné – vyžaduje se například svědectví čtyř spolehlivých mužských svědků, což vedlo k tomu, že skutečně zdokumentovaných legálních poprav je velmi málo. Přesto samotná existence takového trestu působí na věřící jako silný odstrašující faktor.
19. Moderní státy, kde je cizoložství mužů stále trestné
    I ve 20. a 21. století existovaly a existují státy, kde je cizoložství mužů trestným činem – s tresty od finančních sankcí až po vězení, bičování či dokonce trest smrti. V Súdánu nebo Pákistánu byly právní předpisy inspirované tradičním islámským právem dlouho velmi přísné; zákon nerozlišoval mezi muži a ženami, ale praxe často dopadala tvrději na ženy. Ve Spojených arabských emirátech bylo až do roku 2020 ukamenování formálně zakotveno v zákoně jako možná forma popravy za cizoložství, což platilo i pro odsouzené muže, i když v reálných exekucích byl využíván spíše trest smrti oběšením u jiných kategorií zločinů.
20. Milenci královny: popravy mužů obviněných z poměru s Anne Boleynovou
    Anglický případ Anny Boleynové ze 16. století patří k nejznámějším příběhům propojení cizoložství a politiky. Když byla druhá manželka Jindřicha VIII. obžalována z cizoložství a spiknutí proti králi, spolu s ní stanulo před soudem i pět mužů, včetně jejího údajného milence Henryho Norrise a vlastního bratra George Boleyna. Všichni byli uznáni vinnými z velezrady, která zahrnovala i obvinění z nevěry, a následně popraveni – někteří setnutím, jiní oběšením a rozčtvrcením. I kdyby byla obvinění politicky motivovaná, tento případ ukazuje, že nevěra s osobou z královské rodiny mohla pro muže znamenat rychlou a krvavou smrt.

Video: Jak historie trestala ženy za nevěru

Pro vizuální pohled na některé z nejkrutějších trestů, které dějiny znaly, se můžeš podívat i na toto video (v angličtině), které shrnuje různé způsoby potrestání nevěrných žen v různých obdobích:

Video ukazuje, jak se měnily představy o tom, co je „přiměřený“ trest, a zároveň zdůrazňuje, jak silný dvojí metr často platil pro muže a ženy.

Co nám těchto 20 případů říká o společnosti

Při pohledu na těchto 20 případů je zřejmé, že trestání nevěry nikdy nebylo jen o dvou jednotlivcích. Šlo o kontrolu nad tělem a sexualitou, zejména nad ženským tělem, o ochranu majetku a dědictví a o udržování společenského pořádku. Tam, kde byla žena vnímána spíše jako objekt patřící rodině než jako samostatná osoba, jsou tresty brutálnější a trvalejší – od zohyzdění až po ukamenování.

Zároveň vidíme, že ani extrémní sankce nedokázaly nevěru „vymazat“. Cizoložství existovalo navzdory hrozbě smrti ve vodě, kamenování či kastrace a velká část energie společnosti se spotřebovávala na tresty místo řešení příčin – nucených sňatků, nerovnosti či domácího násilí. Moderní právo proto čím dál více odděluje morální problém nevěry od trestního práva a řeší ji spíše jako důvod k rozvodu nebo majetkovému vypořádání než jako zločin proti státu. I když je nevěra stále bolestivou ranou pro vztahy, fakt, že za ni už ve většině světa nehrozí fyzické mučení či poprava, je civilizační posun, na který stojí za to pamatovat.

Zdroje

1. Adultery – Adultery (Wikipedia) – https://en.wikipedia.org/wiki/Adultery (Wikipedia)
2. Hammurabi’s Code – Early World Civilizations (OpenWA Pressbooks) – https://openwa.pressbooks.pub/mcleanworldcivilization/chapter/hammurabis-code/ (openwa.pressbooks.pub)
3. The Oldest Written Code – The Museum Journal (Penn Museum) – https://www.penn.museum/sites/journal/832/ (penn.museum)
4. Leviticus 20:10; Deuteronomy 22 – BibleGateway – https://www.biblegateway.com/passage/?search=Leviticus+20%3A10%2CDeuteronomy+22%3A24&version=NIV (BibleGateway)
5. Ordeal of the Bitter Water (Wikipedia) – https://en.wikipedia.org/wiki/Ordeal_of_the_bitter_water (Wikipedia)
6. Rhinotomy – Amputation of the nose (Wikipedia) – https://en.wikipedia.org/wiki/Rhinotomy (Wikipedia)
7. Running Naked in the Streets: Repression of Adultery in the Later Middle Ages – Medievalists.net – https://www.medievalists.net/2023/01/adultery-later-middle-ages/ (Medievalists.net)
8. Five Punishments (Wikipedia) – https://en.wikipedia.org/wiki/Five_Punishments (Wikipedia)
9. Women’s Life during the Chosŏn Dynasty – International Journal of Korean History – https://ijkh.khistory.org/upload/pdf/6_05.pdf (ijkh.khistory.org)
10. Zina – Islamic legal term (Wikipedia) – https://en.wikipedia.org/wiki/Zina (Wikipedia)
11. Global Campaign to Stop Stoning of Women: Off Target in Sudan? – Chr. Michelsen Institute – https://www.cmi.no/publications/6644-global-campaign-to-stop-stoning-of-women (CMI – Chr. Michelsen Institute)
12. Stoning – Contemporary legal status and use (Wikipedia) – https://en.wikipedia.org/wiki/Stoning (Wikipedia)
13. Lex Julia de adulteriis coercendis – Ancient Roman History – https://ancientromanhistory31-14.com/augustus/reform-and-order-19-18/moral-reforms/lex-julia-de-adulteriis-coercendis/ (Roman History 31 BC – AD 117)
14. Studies in the Lex Iulia de Adulteriis of 18 BCE – University of Victoria – https://dspace.library.uvic.ca/bitstreams/2f2d0200-6cfa-409d-86e8-cfc7ecb7efad/download (dspace.library.uvic.ca)
15. Anne Boleyn: Adulteress and Traitor? – GetHistory.co.uk – https://gethistory.co.uk/articles/early-modern/tudor/anne-boleyn-adulteress-and-traitor (gethistory.co.uk)
16. Torture of Adulterous Women in Medieval Europe Was… – YouTube – https://www.youtube.com/watch?v=HhrvrGx7-Kc (YouTube)