Nejbohatší Češi 2026: kdo je na vrcholu a jak číst žebříčky majetku

Na začátku roku 2026 se jako nejčastěji citovaný a široce dostupný orientační „kompas“ pro české prostředí bere poslední kompletní roční žebříček velkých médií – a v něm je na špici Renáta Kellnerová (s rodinou). Důležité ale je číst podobné seznamy jako odhad hodnoty podílů v podnikání a investicích, ne jako přesné číslo nebo důkaz, kdo má „nejvíc peněz v bance“.

Nejbohatší Češi 2026: Top 10 podle posledního dostupného velkého žebříčku

Níže je přehled první desítky podle žebříčku 100 nejbohatších Čechů za rok 2025 (v korunách) – právě ten se v českých debatách používá jako výchozí bod i pro rok 2026, dokud nevyjde novější kompletní roční aktualizace. Částky berte jako odhad čistého jmění (aktiva minus závazky) a hlavně jako „papírovou“ hodnotu firemních podílů.

1. Renáta Kellnerová (s rodinou) – 378 mld. Kč – majetek navázaný na velkou investiční skupinu a její aktiva v Česku i zahraničí.

1. Daniel Křetínský – 284 mld. Kč – energetika a průmysl, investice napříč Evropou; u podobných portfolií se hodnota může měnit s cenami energií i úrokovými sazbami.

1. Karel Komárek – 262,5 mld. Kč – energetika a investice; typicky kombinace stabilních aktiv a projektů s dlouhým investičním horizontem.

1. Michal Strnad – 230,5 mld. Kč – průmysl a obranný sektor; u tohoto typu byznysu hraje velkou roli poptávka států a dlouhodobé kontrakty.

1. Pavel Tykač – 180,2 mld. Kč – energetika a investice; hodnota majetku se může výrazně odvíjet od struktury zdrojů a transformace energetiky.

1. Radovan Vítek – 120 mld. Kč – reality a development; čísla bývají citlivá na financování, ocenění nemovitostí a výši zadlužení.

1. Andrej Babiš – 81 mld. Kč – agrochemie a potravinářství; vedle výkonu skupiny se do veřejné debaty promítá i otázka správy majetku a střetu zájmů.

1. Jaromír Tesař – 59,1 mld. Kč – energetika, často se zmiňuje zejména výroba a distribuce v různých regionech.

1. Aleš Zavoral – 56,4 mld. Kč – e-commerce; u digitálních byznysů se odhady opírají o tržby, marže a srovnání s globálními hráči.

1. Pavel Baudiš – 54,5 mld. Kč – technologie a investice; u zakladatelů technologických firem hraje roli i to, jak trh oceňuje celý sektor.

Proč se v roce 2026 pořád mluví o žebříčku 2025

Roční žebříčky vycházejí v konkrétním čase a pak „žijí“ ještě měsíce jako referenční rámec. Mezitím se ale může změnit spousta věcí: cena elektřiny, úrokové sazby, kurz koruny, valuace technologických firem nebo třeba dostupnost financování pro developerské projekty v Praze, Brně či regionech.

To je důvod, proč se v roce 2026 často setkáte s větou „podle posledního žebříčku“ – neznamená to, že by se majetky nehýbaly. Znamená to jen, že nejviditelnější srovnání má podobu jednorázového odhadu k určitému datu a další kompletní přepočet přijde až s novou edicí.

Jak se žebříčky majetku počítají (a proč jsou to vždy odhady)

Veřejnost má tendenci vnímat pořadí jako „exaktní účetní tabulku“. Jenže v české realitě je většina velkých majetků navázaná na podíly v neveřejných firmách, holdingových strukturách nebo na kombinaci realit a finančních investic. U takových aktiv neexistuje denní tržní cena jako u akcií na burze.

Odhad proto obvykle vzniká z kombinace veřejně dostupných účetních údajů, znalosti transakcí v oboru, srovnatelných násobků (například kolik se platí za zisk či tržby u podobných firem), a následného očištění o dluh. U průmyslových skupin se do výsledku promítá i to, zda se investuje do expanze, nebo se naopak prodává část aktiv a snižuje zadlužení.

Čisté jmění není tržby ani zisk

Častý omyl: „Firma má tržby X, tak majitel musí mít X.“ Ne. Tržby jsou obrat firmy, zisk je hospodářský výsledek za období, ale čisté jmění je hodnota podílu po odečtení dluhů – a ještě navíc oceněná trhem (nebo modelem), nikoli účetní hodnotou.

V praxi to znamená, že podnikatel může mít velmi bohatou firmu, ale zároveň vysoký dluh z financování akvizic. A naopak – firma s menším obratem může mít vysokou hodnotu, pokud má vysoké marže, patentové know-how nebo dlouhodobé kontrakty.

Proč se čísla liší mezi médii

Různé redakce používají odlišné metodiky: někdo je konzervativnější (počítá s nižší valuací a přísněji odečítá dluh), jiný klade větší důraz na „potenciál“ sektoru. Rozdíl může udělat i to, zda se hodnotí majetek jednotlivce, nebo „rodiny“, a jak se přistupuje k podílům v trustech, fondech či složitějších holdingových strukturách.

V českém prostoru se navíc objevují i žebříčky, které vznikají ve spolupráci s poradenskými firmami a zdůrazňují přesnější postupy oceňování. Výsledky pak mohou vycházet jinak než u tradičních mediálních odhadů.

Co v žebříčcích nejčastěji „hýbe“ pořadím

Změna pořadí nemusí znamenat, že někdo něco prodal nebo naopak zbohatl „v hotovosti“. Často jde o přecenění.

Úrokové sazby a dluh: klíčové téma pro reality i průmysl

Když jsou peníze drahé, roste náklad financování. To typicky tlačí dolů hodnotu silně zadlužených struktur – například v developmentu. Stačí, aby se banky zpřísnily v úvěrování komerčních projektů, a ocenění portfolia kanceláří nebo retailu se může změnit rychleji, než by laik čekal.

Ceny energií a regulace: zásadní proměnná české ekonomiky

Český byznys je energeticky citlivý a zároveň je energetika sektor, kde se potkává trh s regulací. Rozhodnutí o uzavírání zdrojů, investice do bateriových úložišť nebo změny v evropských pravidlech mohou přepsat výhled ziskovosti. A když se změní výhled, mění se i valuace – tedy i „papírové“ bohatství.

Technologie a násobky: někdy stačí změna nálady na trhu

U technologických podniků (ať už jde o software, kyberbezpečnost nebo infrastrukturu) umí být rozdíl v ocenění dramatický. Ne proto, že by se ze dne na den změnila firma, ale protože se změnilo, kolik jsou investoři ochotni platit za budoucí růst. Proto je dobré brát technologické položky v žebříčcích jako nejcitlivější na globální sentiment.

Český kontext: proč „nejbohatší“ neznamená totéž co „nejvlivnější“

Žebříčky majetku se v Česku často směšují s debatou o vlivu. Jenže majetek je jen jedna osa. Druhá je politický a mediální dosah, třetí je schopnost ovlivňovat veřejné zakázky, regulaci nebo veřejnou debatu.

Vliv se navíc může v čase měnit nezávisle na majetku: někdo prodá část firmy a zůstane mu výrazná společenská role díky filantropii, jiný naopak zůstane „skrytý“ vlastník bez veřejných vystoupení. U čtení žebříčků je proto fér oddělit otázku „kolik to je“ od otázky „co to znamená“.

Regionální rozměr bohatství: miliardáři nejsou jen Praha

Když se řekne „nejbohatší Češi“, spousta lidí si představí Prahu a pár velkých adres v centru. Jenže řada výrazných majetků má silné regionální kořeny – ve strojírenství, dopravě, zemědělství nebo výrobě.

Dobrý příklad nabízí Vysočina: v debatě o miliardářích se objevují podnikatelé navázaní na Pelhřimovsko, Jihlavsko nebo Havlíčkobrodsko. V praxi to ukazuje dvě věci: že exportně orientovaná výroba mimo velká města umí generovat špičkový kapitál, a že „české bohatství“ není jen příběh IT a finančních center.

Co si z toho odnést jako čtenář

Regionální profil často pomůže pochopit stabilitu majetku. Byznys postavený na dlouhodobých dodávkách pro průmysl může být cyklický, ale mívá pevné vztahy a know-how. Naopak rychle rostoucí technologické firmy mohou mít vyšší růst, ale i vyšší volatilitu v ocenění.

Jak číst žebříčky prakticky: 7 kontrolních otázek

Když narazíte na titulek „nejbohatší Čech roku 2026“, zkuste si položit několik jednoduchých otázek. Pomůžou odlišit solidní srovnání od pouhé senzace.

1) Je uvedeno, k jakému datu byl odhad sestaven? V makroekonomice i na trzích umí udělat měsíc velký rozdíl.

2) Jde o jednotlivce, nebo o rodinu? „S rodinou“ může znamenat jiný rozsah majetku i jinou logiku správy.

3) Pracuje žebříček s čistým jměním (po dluzích)? U realitních a průmyslových skupin je to klíčové.

4) Jsou hlavní aktiva veřejně obchodovaná, nebo soukromá? U soukromých aktiv je větší nejistota ocenění.

5) Jaký obor dominuje? Energetika, reality, technologie a obrana mají odlišné cykly a rizika.

6) Došlo k mimořádné transakci? Prodej podílu, fúze, rozdělení skupiny nebo vstup investora může čísla „překreslit“.

7) Porovnává se srovnatelné se srovnatelným? Jinou logiku má žebříček „100 nejbohatších v Česku“ a jinou „nejbohatší Češi a Slováci“.

Nejčastější otázky, které si lidé v roce 2026 kladou

Kdo je nejbohatší Čech v roce 2026?

Pokud „v roce 2026“ myslíte podle posledního široce citovaného kompletního ročního žebříčku, na čele stojí Renáta Kellnerová (s rodinou). Je ale fér dodat, že jde o stav vyčíslený v rámci ročního srovnání za rok 2025 a v mezičase se hodnoty mohou posouvat podle vývoje aktiv.

Znamenají uvedené miliardy, že je má člověk k dispozici v hotovosti?

V drtivé většině ne. Jde hlavně o hodnotu podílů ve firmách, nemovitostí a investic. Pokud by se majetek měl „proměnit v cash“, musel by se prodat – a to často nejde rychle, bez slevy a bez dopadu na firmu či trh.

Proč někdo „zchudne“, i když se o něm nepíše negativně?

Protože se změnilo ocenění sektoru, zhoršily se podmínky financování, klesly marže nebo se trh začal dívat na budoucnost opatrněji. U velkých majetků stačí posun v předpokladech a odhad se změní o desítky miliard, aniž by se majiteli reálně změnil každodenní život.

Zdroje

1. 100 nejbohatších Čechů 2025 podle Forbes — https://forbes.cz/lists/nc25/
2. Jak nejbohatší Češi přišli ke svému majetku? – YouTube — https://www.youtube.com/watch?v=taBvLqzgSsY
3. Miliardáři z kraje Vysočina: V žebříčku nejbohatších Čechů je i … — https://jihlavsky.denik.cz/zpravy_region/miliardari-vysocina-forbes-steklasek-kratochvilova-vecerova-prusa-majetek-firmy.html
4. Žebříček 20 nejbohatších Čechů a Slováků 2025 podle e15 — https://www.e15.cz/tema/miliardari/kdo-patri-do-prvni-dvacitky-nejbohatsich-cechu-podle-e15-pripomente-si-letosni-zebricek-1426933