Celý den se marně pokoušíte vyřešit problém, zavřete notebook a jdete se osprchovat. Najednou vás napadne jednoduché řešení. Podobný zážitek se objevuje při mytí nádobí, na procházce nebo během cestování. Není nutné předpokládat, že voda má na mozek magický účinek; podstatnější může být změna typu pozornosti.
Nápady se při sprchování někdy objeví proto, že změna činnosti umožní mysli volněji propojovat informace. Mírně poutavá rutinní aktivita může po předchozím soustředění vytvořit prostor pro užitečné bloudění myšlenek. Výzkumy takový účinek za určitých podmínek podporují, ne však jako univerzální trik. Samotná sprcha nevyřeší problém, kterému jste předtím nevěnovali žádnou pozornost.
Co vědci nazývají „shower effect“
Anglické označení shower effect popisuje jev, kdy tvůrčí nápady přicházejí při běžné činnosti mimo hlavní úkol. V psychologii se zkoumá v souvislosti s inkubací problému: člověk se nejprve něčím zabývá, potom přesune pozornost a později se k řešení vrátí. Sprcha je jen jedním z příkladů. Podobný prostor může poskytnout procházka či lehká domácí práce.
Výzkumníci Irving a kolegové se ptali, zda volné bloudění myšlenek podporuje kreativitu, a porovnávali úkoly s různě poutavými videi. Ve dvou studiích zjistili souvislost mezi volným proudem myšlenek a tvořivějšími nápady především při mírně poutavé aktivitě. U zcela nudné činnosti mechanismus nebyl stejný. Výsledek je zajímavý právě tím, že vyvrací zjednodušení „čím větší nuda, tím více kreativity“.
Studie netvrdí, že každý člověk musí dostat nejlepší nápad v koupelně. Zkoumá širší procesy myšlení a tvorby nápadů pomocí experimentálních úkolů. Evropská komise v popularizačním zpracování výsledků vysvětluje, že středně poutavá činnost může vytvářet podmínky pro produktivní asociace, nikoli jen pro pasivní vypnutí mozku.
Proč nepomáhá jen stále intenzivnější soustředění
Když řešíte složitý problém, vědomě zkoušíte určité možnosti a sledujete konkrétní pravidla. To je při analytickém myšlení nezbytné, někdy vás to však drží v úzkém okruhu již vyzkoušených postupů. Po krátkém odstupu se můžete na zadání podívat z jiného úhlu. Někdy si všimnete souvislosti, kterou jste předtím ignorovali, nebo zjistíte, že jste problém formulovali nesprávně.
Nejde o důkaz, že vědomé soustředění je špatné. Bez úvodní práce často chybí materiál, ze kterého by bylo možné nový nápad poskládat. Střídání soustředění a přestávek je spíše způsob, jak využít dvě odlišné situace: jednu k získávání informací a druhou k jejich novému kombinování.
Praktickým příkladem je psaní titulku. Nejprve si přečtete text, promyslíte publikum a napíšete několik možností. Když se v nich začnete točit v kruhu, krátká procházka vám může pomoci vrátit se s jednodušší formulací. Nepotřebujete k tomu zvláštní techniku, ale ani nemusíte očekávat, že každá přestávka přinese průlom.
Sprcha je dostatečně zajímavá, ale ne příliš náročná
Sprchování zaměstná část smyslů a pozornosti: vnímáte teplotu, zvuk vody, pohyby a postup činnosti. Zároveň jde pro mnoho lidí o zažitou rutinu, která nevyžaduje nepřetržité rozhodování. Právě taková kombinace se hodí k tomu, aby se pozornost zcela nevzdálila od reality, ale nebyla upoutaná k řešení jediné otázky.
Podobná může být nenáročná chůze po známé trase. Náročná horská túra za špatného počasí však není vhodnou chvílí k odvádění pozornosti kreativním problémem. Rozdíl mezi mírně poutavou a rizikovou činností je prakticky důležitý. Při řízení, obsluze stroje nebo péči o dítě má mít bezpečnost přednost před zaznamenáváním geniálního nápadu.
Některým lidem sprcha nepomůže vůbec. Mají v hlavě další povinnosti, ruší je hluk nebo je nové nápady nejčastěji napadají při rozhovoru s jiným člověkem. Efekt není univerzální vlastností teplé vody ani pravidlem o osobnosti kreativních lidí.
Co znamená, že mysl „bloudí“
Bloudění myšlenek nemusí znamenat úplnou nepozornost. Někdy se volně přesouváte mezi vzpomínkou na rozhovor, nedokončeným úkolem a detailem z článku, který jste četli. Taková spojení spolu na první pohled nemusí souviset. Nový nápad může vzniknout, když se propojí informace ze dvou původně oddělených oblastí.
Výzkumníci však upozorňují, že volné myšlení a samotná nuda nejsou totéž. Při zcela nezajímavé aktivitě se člověk může vrátit k rigidnímu řešení problému nebo ho jen bezcílně přežvykovat. I proto neexistuje jednoduchý pokyn „nenuďte se, ale trochu se nuďte“, který by zaručoval kreativitu.
Aha moment navíc není automatickou kontrolou správnosti. Nápad může být originální, ale neuskutečnitelný nebo založený na chybě. Po prvotním nadšení je proto třeba návrh otestovat. Kreativní skok a následná analytická kontrola se navzájem doplňují.
Jak tento jev využít bez vymýšlení rituálů
Když se zaseknete u úkolu, nejprve si zapište, na čem přesně pracujete a jaké možnosti jste už vyzkoušeli. Potom si dopřejte kratší přestávku s nenáročnou činností. Může to být chůze, sprcha nebo úklid jednoho stolu. Důležité je neudělat z přestávky další povinnost s měřeným výsledkem.
Když se objeví nápad, zapište si alespoň jeho jádro po skončení aktivity. Nevyžaduje to vodotěsný zápisník ani telefonování ve sprše. Jedna věta často stačí, abyste po návratu k počítači dokázali myšlenku rozvinout. Pokud nápad nepřijde, přestávka může být stále užitečná k odpočinku, vědecké důkazy však neslibují konkrétní produktivní účinek pro každého.
Smysl má také rozlišovat přípravu, tvorbu a výběr řešení. Při tvorbě si dovolte i neúplné či zvláštní návrhy, při výběru se vraťte k faktům, rozpočtu a omezením. Nápad ze sprchy se pak automaticky nestane rozhodnutím, ale jednou z možností k přehodnocení.
Je lepší sprcha než procházka?
Dostupná zjištění nepodporují univerzální žebříček činností, který by každému přesně určil nejkreativnější místo. Základní princip spočívá ve vhodném prostoru pro myšlenky po předchozím přemýšlení. Pokud vám funguje procházka, nemusíte ji měnit za sprchu. Jestli se nápady rodí při rozhovoru nebo práci s poznámkami, ani to není špatný způsob.
Lidská tvořivost je kombinací znalostí, zkoušení, asociací a zpětné kontroly. Sprcha může pomoci otevřít nové souvislosti, ale bez další práce z nich nevznikne hotový článek, vynález ani obchodní plán. Nejpřesvědčivější vysvětlení je zároveň nejméně magické: někdy pomůže přestat tlačit na řešení a umožnit mysli změnit tempo.
Zdroje
- University of Minnesota – The shower effect: Mind wandering facilitates creative incubation during moderately engaging activities (základní vědecká studie) – https://experts.umn.edu/en/publications/the-shower-effect-mind-wandering-facilitates-creative-incubation-/
- Evropská komise, CORDIS – Why do our best ideas come in the shower? (shrnutí výsledků a jejich omezení) – https://cordis.europa.eu/article/id/442290-trending-science-why-do-our-best-ideas-come-in-the-shower
Gabriel Čatár
Zajímají mě věci, se kterými se setkáváme každý den, ale často nevíme, jak vlastně fungují. Od technologií a financí přes praktické návody až po zajímavosti ze světa. Na Offpitchi se věnuji tématům, u kterých stojí za to jít trochu více do hloubky, ověřit si fakta a vysvětlit je jednoduchým způsobem. Mým cílem je, aby si čtenář z každého článku odnesl něco užitečného.
