Po delším koupání nebo mytí nádobí vypadají bříška prstů jako drobné vrásčité mapy. Většina lidí má jednoduché vysvětlení: pokožka nasaje vodu a zvětší svůj objem. Moderní experimenty však ukazují, že při typickém svrašťování po ponoření hraje podstatnou roli autonomní nervový systém a změna objemu tkáně pod kůží. O možné evoluční funkci se přitom stále diskutuje.
Prsty se po delším pobytu ve vodě svrašťují zejména v důsledku nervově zprostředkovaného zúžení drobných cév, které mění objem tkáně pod kůží bříšek prstů. Samotné nasáknutí povrchové vrstvy nevysvětluje celý jev. Některé studie ukazují lepší uchopení mokrých předmětů, jiné tento výsledek nepotvrdily, a přesný účel vrásek proto není definitivně vyřešen.
Co se děje pod kůží po ponoření ruky?
Kůže na bříškách prstů nemá stejnou strukturu jako pokožka na předloktí. Když jsou prsty delší dobu ve vodě, vytvoří se na nich charakteristické rýhy a vyvýšeniny. Klíčová část mechanismu souvisí s autonomním, tedy vůlí přímo neovládaným nervovým systémem.
Výzkumné práce spojují tento proces se zúžením drobných krevních cév a následným zmenšením objemu měkké tkáně v bříšku prstu. Svrchní kůže se pak vzhledem k podkladu uspořádá do záhybů. Jde o jinou situaci než běžné zvětšení materiálu po nasáknutí tekutinou.
Starší neurologické práce ukázaly, že typické svrašťování může být narušeno při poškození nervového zásobení. To je důležitý argument, proč tento jev nelze vysvětlit pouze pasivní fyzikou vnější vrstvy kůže. Neznamená to však, že by si člověk měl doma koupelí prstů testovat nervy nebo stanovovat diagnózu.
Proč se vrásky tvoří především na prstech a chodidlech?
Nejvýrazněji se mění kůže bez ochlupení na prstech a chodidlech. Je přizpůsobena dotyku, tření a opakovanému kontaktu s předměty či podložkou. Výzkumníci proto zkoumají, zda zvlnění po ponoření souvisí také s tím, jak se prsty chovají ve vlhkém prostředí.
Doba vzniku vrásek se může měnit podle teploty vody a dalších podmínek. Vrásky tedy nejsou přesný časovač, podle kterého by šlo odhadnout, kolik minut člověk strávil v bazénu. Na snímcích z různých koupelí mohou vypadat odlišně, i když je člověk zcela zdravý.
Při krátkém mytí rukou se typicky nevyvine stejný efekt jako po delším koupání. Po osušení se vzhled prstů obvykle postupně vrací do původního stavu. Pokud se objevují neobvyklé nebo přetrvávající změny kůže mimo pobyt ve vodě, nemusí automaticky jít o stejný mechanismus.
Jsou vrásky podobné vzorku pneumatiky?
Jedna hypotéza říká, že rýhy mohou pomáhat při manipulaci s mokrými předměty, například tím, že mění kontakt mezi pokožkou, vodou a povrchem. Názorné přirovnání ke vzorku pneumatiky je však třeba brát jako představu o možném mechanismu, nikoli jako prokázanou totožnost obou systémů.
Studie publikovaná v časopise Biology Letters v roce 2013 zjistila, že účastníci se svraštělými prsty přemisťovali mokré předměty rychleji než s hladkými prsty. U suchých předmětů vědci stejnou výhodu nezjistili. Šlo o experiment s konkrétním úkolem, nikoli o důkaz, že se každému člověku ve vodě zlepší každý typ úchopu.
Následná studie z roku 2014 ve svém testu manuální zručnosti tuto výhodu nepotvrdila. Autoři měřili také hmatové schopnosti a nezjistili relevantní rozdíl. Odborné poznání proto neumožňuje jednoduše napsat: „Vědci dokázali, že vrásky vznikly pro lepší plavání.“ Takový závěr by byl silnější, než odpovídá dostupným výsledkům.
Co ukázala další měření úchopu?
V roce 2021 vyšla studie, která zkoumala nejen rychlost manipulace, ale také sílu potřebnou k držení mokrého předmětu. Výsledky naznačily, že se svraštělými prsty mohl být úchop účinnější: potřebná síla se přiblížila síle při držení suchého předmětu.
Takové výsledky podporují možnost funkční výhody, ale neurčují definitivní evoluční příčinu. Pokud někdo zjistí výhodu v laboratorním experimentu, ještě to nedokazuje, že právě tato výhoda byla jediným důvodem, proč se mechanismus vyvinul. Výzkum zkoumá funkci a příčinu z různých stran.
I proto je užitečné rozlišovat otázky „jak vrásky vznikají“ a „k čemu mohou sloužit“. Odpověď na první z nich je poměrně dobře podložena nervovou regulací a cévami. Odpověď na druhou vyžaduje opatrnější formulace.
Znamená chybějící svrašťování zdravotní problém?
Ne nutně. Rychlost reakce se mezi lidmi i v různých podmínkách liší a krátké namočení nemusí způsobit výrazné rýhy. Vědecké zkoumání autonomního nervového systému využívá kontrolované podmínky, které domácí koupel nenahradí.
Pokud se však náhle přidá ztráta citlivosti, slabost, bolest nebo výrazná jednostranná změna, je rozumné poradit se se zdravotníkem. Samotný vzhled pokožky ve vodě není dostatečným podkladem pro neurologickou diagnózu. Nepokoušejte se reakci vyvolávat extrémně horkou či chemicky upravenou vodou.
Po běžném koupání prsty osušte a při suchosti použijte vhodnou péči o pokožku. Vrásky po pobytu ve vodě jsou zajímavou ukázkou spojení nervů, cév a mechaniky kůže, nikoli důvodem k panice.
Další častou nepřesností je představa, že se ruka musí vždy svrašťovat stejně ve sladké i slané vodě nebo že čím vyšší je teplota, tím lépe lze tento jev zkoumat. Výzkumníci považují teplotu a vlastnosti roztoku za důležité experimentální podmínky. Z běžné koupele proto nedělejte srovnávací test zdraví ani domácí fyziologický experiment. Jde-li pouze o obvyklé dočasné vrásky bez dalších příznaků, jejich výskyt sám o sobě nevypovídá nic o kvalitě vody ani hydrataci celého těla.
Zdroje
- Royal Society Biology Letters / PubMed Central – Water-induced finger wrinkles improve handling of wet objects (experiment s manipulací s mokrými předměty) – https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3639753/
- PLOS ONE – Water-Induced Finger Wrinkles Do Not Affect Touch Acuity or Dexterity in Handling Wet Objects (nepotvrzení části hypotézy) – https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371%2Fjournal.pone.0084949
- PLOS ONE – Water-immersion finger-wrinkling improves grip efficiency in handling wet objects (měření síly úchopu) – https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371%2Fjournal.pone.0253185
Fotografie k článku: Brenderous, licence CC BY 2.0. Při použití fotografie ji WordPress může automaticky zmenšit nebo oříznout.
Gabriel Čatár
Zajímají mě věci, se kterými se setkáváme každý den, ale často nevíme, jak vlastně fungují. Od technologií a financí přes praktické návody až po zajímavosti ze světa. Na Offpitchi se věnuji tématům, u kterých stojí za to jít trochu více do hloubky, ověřit si fakta a vysvětlit je jednoduchým způsobem. Mým cílem je, aby si čtenář z každého článku odnesl něco užitečného.
