Tajemné pohoří Tribeč – mezi mýtem a realitou

Jen pár desítek kilometrů severně od Nitry se v mírně zvlněném oblouku Vnitřních Západních Karpat zvedá nevysoké, ale pověstí doslova gigantické pohoří Tribeč. Na mapách ho najdete mezi Nitrou, Zlatými Moravci, Topoľčany a Partizánským; v představách milovníků záhad však často zabírá mnohem větší prostor – mluví se o něm jako o „slovenském bermudském trojúhelníku“, kde mizí lidé, selhává technika a rozum dává přednost znepokojení.

Jak se z horského oblouku stal „trojúhelník“

Vlna moderního zájmu se spustila v roce 2014, kdy spisovatel Jozef Karika vydal román Trhlina, a o pět let později přišla do kin filmová adaptace režiséra Petra Bebjaka. Ve chvíli, kdy se dílo dostalo na plátna i do online katalogů, začaly sociální sítě i bulvár zaplavovat „svědectví“ o tajuplných úkazech a zmizeních (ČSFD.cz).

Jenže většina podrobně rozpracovaných „archivních případů“ – zejména příběhy lesníka Samšályho (1929), mladé Márie Švajzerové (1930) či dělníka Waltera Fischera (1939) – pochází z jediného textu, který v roce 1999 zveřejnil český bloger vystupující pod přezdívkou Howadoor. Sám později přiznal, že šlo o účelovou mystifikaci: chtěl dokázat, jak jednoduché je vypustit „archivní“ báchorku a sledovat, jak ji bez ověření přebírají další média (Médium, badatele.net).

Dnes už se k tomu článku často nedá dohledat – původní doména neexistuje, ale obsah přežívá v desítkách kopií. To, že text neuvádí žádné reálné archivní signatury, potvrdili i někteří regionální historici; v župních archivech ani v dobovém tisku se jména z mystifikace nenašla.

Skutečná neštěstí z třicetitisícového lesa

Absenci ověřitelných důkazů u starých legend ale není třeba zaměňovat za absenci reálného rizika. Tribeč je poměrně rozlehlý zalesněný masiv (téměř 30 000 ha porostu) s malým počtem turisticky značených cest a s hlubokými údolími, kde mobilní signál skutečně klesá k nule. Policie i záchranáři tu každoročně zasahují u úrazů, vyčerpání i při pátrání po pohřešovaných.

• Případ Marka H. (srpen 2017) – pětadvacetiletý muž se po hodové zábavě v obci Skýcov vydal pěšky domů. Druhý den ho našli těžce zraněného u potoka, dezorientovaného a s vážnými vnitřními poraněními. V nemocnici o několik dní zemřel. Souvislost s trestným činem se neprokázala, ale tragédie stačila k tomu, aby se znovu rozvířila legenda o „zlém lese“ (Topky).
• Případ Vladimíra Š. (srpen 2019) – dvacetiletý mladík z Nitrianské Stredy odjel navečer na kole a už se nevrátil. Pátrací akce, do níž se zapojilo více než sto lidí, skončila o několik dní později, když bylo tělo nalezeno tři kilometry od domova. Podle policie utrpěl pád na těžko přístupném místě; rozruch kolem „bermudského trojúhelníku“ však trval ještě měsíce (Topky).

Tyto případy mají společného jmenovatele: na začátku stojí banální rozhodnutí (zkratka lesem, noční cesta bez doprovodu, podcenění terénu), které v momentě změny počasí nebo ztráty směru přeroste v kritickou situaci.

Co může vytvořit mýtus

Geologové upozorňují, že Tribeč se skládá především z granitů a rulových masivů; vysoká magnetická anomálie, o níž kolují internetové historky, zde zaznamenána nebyla (Wikipédia). Zato mikroklima je skutečně zrádné – kopce oddělují nížinnou Nitru od chladnějších pohoří středního Slovenska a v lese se během jedné hodiny mohou střídat mlha, vítr i hustý déšť.

Psychologové k tomu přidávají efekt sebenaplňující legendy: každý nový (i nekriminální) incident je okamžitě interpretován prizmatem už existujícího mýtu, což zpětně posiluje jeho důvěryhodnost.

Zajímavé paralely ze světa

Není to jen slovenský fenomén. V americkém státě Vermont se od 40. let 20. století mluví o Bennington Triangle, kde v rozmezí pěti let za nevyjasněných okolností zmizelo nejméně pět lidí; dodnes se nepodařilo najít ani jednoho z nich (Wikipedia).

Ještě známější je sovětský Ďatlovův průsmyk (1959), kde devět zkušených skialpinistů zahynulo po panickém útěku z tábora. Nejnovější modely ETH Zürich a EPFL ukázaly, že kombinace slabého sněhového podloží a deskové laviny mohla způsobit rychlý kolaps stanu; mytologizované verze s UFO či vojenskými testy tím sice zcela nevyvrátily, ale výrazně oslabily (Smithsonian Magazine).

Proč se v horách vlastně ztrácíme

1. Navigační optimismus – v lesním terénu člověk systematicky podceňuje délku i převýšení.
2. Rychlá změna počasí – jihozápadní vítr může během pár minut přitáhnout nízkou oblačnost, která srazí viditelnost na desítky metrů.
3. Technologická slepota – mobilní GPS je skvělá, dokud funguje signál i baterie; po jejich selhání zůstávají tradiční značky a papírová mapa, které už mnozí nosí jen zřídka.

Tipy pro turistu, který nechce skončit ve statistice

• Naplánujte si trasu a nechte ji někomu doma.
• Vezměte si náhradní zdroj světla a pláštěnku i na krátkou vycházku.
• Počítejte s tím, že orientační tabule nemusí být na všech křižovatkách.

TRHLINA – filmový pohled na legendu

„Bebjakovo zpracování Karikovy knihy posunulo městskou legendu k mainstreamovému publiku. Odteď si Tribeč navždy ponese pověst slovenského ‚trojúhelníku‘, přestože v archivech o tom není ani řádka.“ (YouTube)

---

Zdroje

1. Databáze filmů ČSFD – Trhlina (2019).
2. Medium – Záhady pohoří Tribeč: mystifikace blogera Howadoora.
3. Badatelé.net – Případ Tribeč – hororový film rozfoukal letitou záhadu.
4. Wikipedie – Tribeč (geografie a historie).
5. Topky.sk – Marek se bavil ve Skýcově, našli ho v potoce (2017).
6. Topky.sk – Smutný konec pátrací akce: Vladimíra našli mrtvého (2019).
7. Smithsonian Magazine – Have Scientists Finally Unraveled the Mystery of the Dyatlov Pass Incident?
8. Wikipedie – Bennington Triangle.