Když se v italských novinách poprvé objevila přezdívka Cassiere di Cosa Nostra, nikdo nepochyboval, že patří Giuseppemu „Pippovi“ Calòovi. Muž, kterého zajímala vražda stejně jako účetnictví, téměř tři desetiletí spojoval dvě zdánlivě protichůdné role – krvavého kata a neúnavného průvodce miliardami lir putujícími mezi Sicílií, Římem a švýcarskými bankami. Jeho „kariéra“ ukazuje, kam až může zajít organizovaný zločin, má-li k dispozici bezskrupulózního stratéga s talentem finančníka.
Palermo, 30. září 1931: začátek tiché války
O Calòově dětství koluje jen pár střípků. Víme, že pocházel ze čtvrti Porta Nuova a že už jako mladík sledoval, jak sicilské klany řeší spory puškami. Když mu bylo 23 let, pomstil vraždu otce a tím si otevřel dveře do rodiny Porta Nuova. V roce 1962 se stal jejím bossem; spolu s Tommasem Buscettou, který později promluvil před soudcem Giovannim Falconem, zasedal také v Komisi – nejvyšším „parlamentu“ Cosa Nostry.
Od starožitností k řídicí páce peněz
Na začátku sedmdesátých let se Calò přesunul do Říma a nasadil si masku obchodníka se starožitnostmi „Maria Aglialora“. Ve skutečnosti rozjížděl síť firem na praní hotovosti. Do jednoho z jeho činžovních domů na Piazza di Spagna se prý chodilo jako do banky: dovnitř donáška tašek plných bankovek, ven čisté převody na účtu. Právě tady se propojil s ozbrojenou skupinou Banda della Magliana a se zednářskou lóží P2 podnikatele Licia Gelliho – spojenectví, které později sehrálo roli v pádu Banco Ambrosiano.
Druhá mafiánská válka – krvavá podpora Corleonesů
Když Salvatore „Toto“ Riina rozpoutal v roce 1981 druhou mafiánskou válku, Calò vsadil na stranu Corleonesů. Službu splatil mimořádně krutě: nechal unést a zavraždit dva syny vlastního přítele Buscetty. Následně pomáhal plánovat eliminaci bossů Rosaria Riccobona a Salvatoreho Scaglioneho. Jeho cíl byl prozaický – udržet finanční tok pod kontrolou jediné vítězné frakce.
Vánoce teroru: bomba ve vlaku Rapido 904
Vrchol Calòovy taktiky zastrašování představoval útok na expres Rapido 904 dne 23. prosince 1984. Výbušnina odpálená v apeninském tunelu mezi Florencií a Boloňou usmrtila 16 lidí a zranila dalších 267. Podle žalobců chtěl „pokladník“ odvést pozornost policie od masových zatýkání, do nichž Buscettovo svědectví právě vhánělo celou Cosa Nostru (Il Fatto Quotidiano, 27. 4. 2011, https://www.ilfattoquotidiano.it/2011/04/27/rapido-904-il-mandante-fu-toto-riina-fu-il-primo-avviso-a-falcone-e-borsellino/107348/). Soud ve Florencii mu v roce 1989 udělil doživotí.
Maxiproces: bunkr, kde se hroutilo mlčení
O rok později se v betonové síni věznice Ucciardone začal „Maxiprocesso“ proti 475 obžalovaným. Verdikt ze 16. prosince 1987 rozdal 19 doživotních trestů a 2 665 let vězení. Calò dostal 23 let za členství v mafii a praní špinavých peněz; další doživotí přibylo hned po potvrzení v odvolání (OCCRP, „Italian Trial Looks at Mafia-State Pact“, https://www.occrp.org/en/investigation/italian-trial-looks-at-mafia-state-pact). Proces se zapsal jako první systematické vítězství italského státu nad Cosa Nostrou.
„Boží bankéř“: záhada kolem smrti Roberta Calviho
Ještě dříve, v červnu 1982, našli londýnští policisté Roberta Calviho viset pod mostem Blackfriars. Podnikatele přezdívali „Boží bankéř“ kvůli jeho zvláštním vztahům s Vatikánem. V roce 2003 vypověděl mafiánský kajícník Francesco Marino Mannoia, že Calvi „zmizel“ poté, co prodělal peníze Riiny a Calòa. Římští prokurátoři spojili se zabitím přímo Calòa, Flavia Carboniho a Ernesta Diotalleviho – soud je však v roce 2007 osvobodil pro nedostatek důkazů.
Vliv za mřížemi
Přestože Calò od roku 1985 neokusil svobodu, v polovině devadesátých let se v dopisech doručených do vyšetřovací vazby objevily jeho pokyny k novým investicím. Italská DIA po roce 2000 zabavila nemovitosti a bankovní účty v hodnotě více než 300 milionů eur, které měly nést jeho „podpis“. Antimafiánský zákon 109/96, umožňující využívat konfiskovaný majetek pro sociální projekty, vzešel právě z tlaku veřejnosti po Calòových procesech.
Pokývnutí, ale ne spolupráce
V roce 2001 během jednání o masakru na Via D’Amelio (zahynul tam soudce Paolo Borsellino) Calò prolomil omertà alespoň formálně: přiznal, že Cosa Nostra existuje, a odsouhlasil vlastní členství. Odmítl však usvědčit kolegy: „Jsem mafián, ale masakry nejsou moje práce,“ prohlásil před zděšenými soudci. Vyšetřovatelům bylo jasné, že se pokouší vytvořit morální hranici mezi „starou“ a „novou“ mafií.
Související postavy a dopady mimo Sicílii
- Mario Francese – investigativní novinář, kterého Calò a Riina nechali v roce 1979 umlčet za články o heroinových trasách. Proces s odhalenými objednavateli skončil až v roce 2001.
- Generál Carlo Alberto dalla Chiesa – hrdina boje proti Rudým brigádám i mafii. Podle odtajněných spisů měl Calò poskytnout „logistiku“ útoku, při němž generál v Palermu v roce 1982 zahynul.
Mezinárodní propojení
V archivech španělské civilní gardy z roku 1987 se nachází důkaz o tom, že Calò financoval nákup letadla pro přepravu heroinu mezi Marseille a Madridem. Operace, kterou policisté nazvali Operación Pitone, vedla k zadržení 450 kg drogy a k prvnímu velkému společnému zásahu italské a španělské prokuratury proti Cosa Nostře i Camorře.
Stále živá legenda
Dnes dvaadevadesátiletý Pippo Calò tráví zbytek života v karcere duro, nejpřísnějším oddělení věznice v Parmě. Přestože tvrdí, že už s „rodinou“ nemá nic společného, policie zachytila několik pokusů o zajištění jeho dědictví – luxusních vil na Sardinii a hotovosti proudící přes balkánské banky. Jeho příběh se pro Itálii stal varováním: mafii nelikvidují jen zatýkání, ale i sledování peněz od první úplatkářské bankovky po poslední akciový balík.
Videodokument: Pippo Calò – Il Cassiere della Mafia
Podívejte se na archivní záběry z procesu a původní svědectví:
Zdroje
- Il Fatto Quotidiano: „Rapido 904: un intreccio tra mafia, camorra e politica“, 27. 4. 2011, dostupné online: https://www.ilfattoquotidiano.it/2011/04/27/rapido-904-il-mandante-fu-toto-riina-fu-il-primo-avviso-a-falcone-e-borsellino/107348/
- Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP): „Italian Trial Looks at Mafia-State Pact“, 30. 1. 2013, dostupné online: https://www.occrp.org/en/investigation/italian-trial-looks-at-mafia-state-pact
- Wikipedia: „Train 904 bombing“, poslední aktualizace 2025-02-14, online: https://en.wikipedia.org/wiki/Train_904_bombing (doplňkový zdroj pro data soudů a počty obětí)
Robert
Zajímám se o technologie a historii, zejména o kriminální příběhy. Tři roky jsem vedl faktografický portál o moderních dějinách a rok jsem spoluvytvářel blogovou platformu, kde jsem publikoval desítky analytických článků. Offpitch jsem založil proto, aby kvalitní obsah nebyl ukrytý za paywallem.
