Daňové přiznání v Česku: kdo ho musí podat a kdo ne (přehled pro rok 2026)

Daňové přiznání v Česku musíte podat typicky tehdy, když vaše roční zdanitelné příjmy přesáhnou 50 000 Kč, máte více druhů příjmů (například zaměstnání a pronájem) nebo podnikáte jako OSVČ. Naopak spousta zaměstnanců se daňovým přiznáním vůbec nezabývá, protože za ně vše udělá roční zúčtování daně u zaměstnavatele. Rozhodují ale i výjimky, limity a to, zda máte datovou schránku a tím pádem povinnost elektronického podání.

Co je daňové přiznání a proč se řeší

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je formulář, kterým Finanční správě přiznáte své příjmy za uplynulý rok a vyčíslíte výslednou daňovou povinnost. Prakticky jde o „roční uzávěrku“: sečtete příjmy, odečtete uznatelné výdaje (například u podnikání nebo pronájmu), uplatníte slevy a nezdanitelné části a vyjde vám buď doplatek, nebo přeplatek.

Je dobré si to neplést s ročním zúčtováním daně. To je proces, který může (a často také dělá) zaměstnavatel, pokud máte jednoduchou situaci a splníte podmínky. Pokud roční zúčtování nejde, nebo se vám vyplatí řešit daně samostatně, přichází na řadu daňové přiznání.

Základní pravidlo: kdy vzniká povinnost podat přiznání

Zákon o daních z příjmů (ZDP) pracuje s jednoduchým výchozím pravidlem: daňové přiznání podává ten, komu roční příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhnou 50 000 Kč. Do tohoto limitu se nepočítají příjmy osvobozené ani příjmy zdaněné srážkovou daní podle zvláštní sazby.

Vedle toho existují situace, kdy musíte podat přiznání i při nižších příjmech (například pokud vykazujete daňovou ztrátu). A také naopak situace, kdy přiznání podat nemusíte, i když jste během roku pracovali a měli příjmy – typicky když vše pokryje zaměstnavatel ročním zúčtováním.

Kdo daňové přiznání musí podat (nejčastější scénáře)

OSVČ a lidé se samostatnou výdělečnou činností

Pokud jste v roce 2025 podnikali (byť jen část roku), je pro vás daňové přiznání standard. Platí to i v případě, že vám vyšla nulová daň nebo dokonce ztráta. Výjimkou může být pouze paušální režim (paušální daň), pokud jste v něm byli po celý rok a splnili podmínky bez dalších zdanitelných příjmů.

Příklad: Jste grafička na volné noze v Brně, vystavujete faktury a uplatňujete výdajový paušál. I když jste měla zakázky jen od dubna do prosince, přiznání se vás týká. Naopak pokud jste celý rok v paušálním režimu a nemáte žádné další zdanitelné příjmy (třeba pronájem), přiznání zpravidla nepodáváte.

Zaměstnanci, kteří nemohou využít roční zúčtování

Daňové přiznání se netýká jen podnikatelů. Podávají ho i někteří zaměstnanci – zejména ti, kterým zaměstnavatel nemůže udělat roční zúčtování (například při souběžných pracovních poměrech). Prakticky jde o situace, kdy je potřeba „dát dohromady“ více potvrzení o zdanitelných příjmech.

Příklad: V Praze pracujete na hlavní pracovní poměr a zároveň máte souběžně druhou práci na zkrácený úvazek. Zaměstnavatelé vám sice strhávali zálohy, ale roční vyrovnání musíte udělat vy – přes daňové přiznání.

Lidé s příjmy z pronájmu, investic nebo „ostatními příjmy“

Jakmile máte vedle zaměstnání i další zdanitelné příjmy, často se daňové přiznání stává povinností. Typicky jde o pronájem bytu, příjmy z kapitálového majetku nebo různé jednorázové příjmy spadající do kategorie „ostatní“.

Příklad: Jste zaměstnanec v Plzni a pronajímáte garáž. Pokud vaše jiné příjmy (mimo zaměstnání) nejsou jen drobná částka, může to znamenat, že roční zúčtování u zaměstnavatele nestačí a budete podávat přiznání.

Kdo je pod limitem 50 000 Kč, ale vykazuje ztrátu

Specifické pravidlo: i když vaše roční příjmy, které jsou předmětem daně, nepřesáhly 50 000 Kč, přiznání se podává, pokud vykazujete daňovou ztrátu. To je časté třeba u začínajících OSVČ, kdy první rok nakoupí vybavení, mají náklady, ale nízké tržby.

Příklad: Začali jste na podzim s drobným podnikáním, utržili jste 30 000 Kč, ale prokazatelné náklady máte vyšší. Pokud vám vznikne daňová ztráta, přiznání vás nemine.

Speciální situace: nerezidenti a uplatnění slev/odpočtů

U daňových nerezidentů ČR (tedy osob, které nejsou daňovými rezidenty) může vzniknout povinnost podat přiznání v okamžiku, kdy chtějí uplatnit určité slevy na dani, daňové zvýhodnění nebo nezdanitelné části základu daně. Tady se vyplatí postupovat obezřetně, protože podmínky nerezidentů jsou přísnější a často je potřeba doložit další dokumenty.

Kdo daňové přiznání typicky podávat nemusí

Zaměstnanec s „jednoduchou“ situací a ročním zúčtováním

Nejběžnější případ, kdy daňové přiznání nepodáváte: máte příjmy pouze ze zaměstnání od jednoho zaměstnavatele (případně postupně od více zaměstnavatelů během roku), u všech jste podepsali Prohlášení poplatníka k dani a nemáte významné další příjmy.

ZDP navíc připouští i malé vedlejší příjmy podle § 7 až 10 (typicky podnikání, pronájem, kapitál, ostatní příjmy), pokud v úhrnu nepřesáhnou 20 000 Kč. V takové situaci můžete zůstat u ročního zúčtování daně.

Příklad: Během roku jste změnili práci (nejdřív zaměstnavatel v Olomouci, pak v Ostravě), ale neměli jste souběh a všude jste měli podepsané prohlášení. K tomu jste měli jen malý jednorázový „ostatní“ příjem do 20 000 Kč. Často to ještě může vyřešit roční zúčtování.

Příjmy zdaněné srážkovou daní

Některé příjmy jsou zdaněné „u zdroje“ srážkou (typicky podle § 36 ZDP). Takové příjmy se zpravidla do limitu 50 000 Kč nepočítají a často ani samy o sobě nevyvolají povinnost podávat přiznání. V praxi sem spadají typicky situace, kdy vám plátce příjmu už daň srazil a odvedl.

Pozor: konkrétní režim závisí na typu příjmu a vašich dalších okolnostech. Pokud si nejste jistí, vždy má smysl ověřit, zda šlo opravdu o srážkovou daň a zda vám nevzniká povinnost z jiného titulu.

OSVČ v paušálním režimu (paušální daň) – za splnění podmínek

Pokud jste byli po celý rok přihlášeni k paušální dani, nepřekročili jste limity paušálního režimu a zároveň jste neměli jiné zdanitelné příjmy (například ze zaměstnání, pronájmu nebo investic), daňové přiznání obvykle nepodáváte. Stejně tak se vás pak netýkají ani přehledy pro zdravotní pojišťovnu a ČSSZ.

Příklad: Řemeslník v Hradci Králové platí paušální daň celý rok a nemá žádný pronájem ani zaměstnání. Typicky tedy nepodává přiznání k dani z příjmů.

Termíny pro podání (a proč se liší papír vs. online)

Pro přiznání podávané v roce 2026 (za zdaňovací období 2025) se termíny odvíjejí od formy podání.

• Papírové podání: do 1. 4. 2026
• Elektronické podání: do 4. 5. 2026
• Podání prostřednictvím daňového poradce nebo advokáta: do 1. 7. 2026

Prakticky to znamená, že když podáváte online přes portál MOJE daně nebo datovou schránku, získáte čas navíc. OSVČ navíc často musejí podávat elektronicky (typicky kvůli datové schránce zřízené ze zákona), takže pro ně je klíčový spíše „elektronický“ termín.

Zároveň platí, že od termínu pro podání se odvíjí i splatnost daně. Jinými slovy: nestačí jen odevzdat formulář, ve stejné lhůtě je potřeba mít také daň uhrazenou (pokud vyjde doplatek).

Zvláštní lhůty při úmrtí poplatníka

Pokud poplatník zemře, zákon pamatuje na dvě samostatné povinnosti osoby spravující pozůstalost. Jedna lhůta běží do 3 měsíců od úmrtí (za část období do dne úmrtí) a druhá do 30 dnů od skončení řízení o pozůstalosti (za další část období). Tyto lhůty nejde „prodloužit jako běžné přiznání“, proto je dobré situaci řešit bez odkladu.

Jak a kam se přiznání podává (a kdy musíte elektronicky)

Daňové přiznání se podává na místně příslušný finanční úřad (konkrétně územní pracoviště). U fyzických osob se místní příslušnost typicky řídí místem pobytu, tedy adresou trvalého pobytu (u cizinců hlášeným místem pobytu).

Podat ho můžete:

• osobně na územním pracovišti finančního úřadu,
• poštou,
• elektronicky (portál MOJE daně, datová schránka, případně další způsoby vzdáleného přístupu podle daňového řádu).

Důležitý praktický bod: pokud máte vy nebo váš zástupce zpřístupněnou datovou schránku zřízenou ze zákona, daňové přiznání (jako formulářové podání) musíte podat elektronicky ve stanoveném formátu a struktuře. U řady OSVČ to znamená, že „papír“ už není volba, i kdyby jim byl příjemnější.

Praktické příklady: rychle poznáte, zda se vás přiznání týká

Příklad 1: Jen jeden zaměstnavatel a žádné vedlejší příjmy

Pracujete celý rok pro jednu firmu, máte podepsané prohlášení k dani a jediné, co řešíte, jsou třeba potvrzení na hypotéku a dary. V takové situaci obvykle stačí požádat zaměstnavatele o roční zúčtování a daňové přiznání nepodáváte.

Příklad 2: Zaměstnání + pronájem bytu

Jste zaměstnanec, ale pronajímáte byt v Liberci. Najednou máte vedle § 6 (zaměstnání) i další druh příjmu. To už často znamená daňové přiznání, protože roční zúčtování od zaměstnavatele se na pronájem nevztahuje.

Příklad 3: Dvě práce současně

Máte souběžně dva zaměstnavatele (byť jen několik měsíců). Typicky se poskládají dvě potvrzení o zdanitelných příjmech a daňové přiznání je nutné, protože zaměstnavatelé za vás nemohou udělat roční zúčtování v plném rozsahu.

Příklad 4: OSVČ v paušálním režimu bez dalších příjmů

Jste celý rok v paušální dani a nemáte žádné další zdanitelné příjmy. Daňové přiznání obvykle nepodáváte a výrazně si zjednodušíte administrativu.

Co když přiznání nepodáte včas (a jak funguje „pětidenní tolerance“)

Pokud daňové přiznání podáte pozdě, může vzniknout pokuta za pozdní tvrzení daně. V praxi se často zmiňuje, že sankce se začne řešit až po překročení pěti pracovních dnů prodlení. Výše pokuty se odvíjí od stanovené daně a počtu dnů prodlení, ale má také svůj strop.

Dobré je vědět i to, že u menších částek se může stát, že vám finanční úřad pokutu nepředepíše, pokud nedosáhne 1 000 Kč. To ale není strategie: pokud navíc dlužíte i samotnou daň, může k tomu naběhnout úrok z prodlení, a především riskujete zbytečné komplikace (výzvy, vysvětlování, doplňování).

Checklist: 8 otázek, které si položte, než se rozhodnete

1) Přesáhly moje roční zdanitelné příjmy 50 000 Kč (mimo osvobozené a srážkové)?

2) Podnikal(a) jsem jako OSVČ alespoň část roku (mimo paušální režim)?

3) Měl(a) jsem souběžně dva zaměstnavatele, nebo jiný souběh příjmů, který zaměstnavatel nezúčtuje?

4) Měl(a) jsem příjem z pronájmu, investic, prodeje majetku nebo jiné „vedlejší“ zdanitelné příjmy?

5) Nechci nebo nemohu využít roční zúčtování u zaměstnavatele (například jsem o něj nepožádal včas)?

6) Vykazuji daňovou ztrátu (i když jsem pod limitem 50 000 Kč)?

7) Mám datovou schránku zřízenou ze zákona (a tedy povinně podávám elektronicky)?

8) Chci uplatnit slevy/odpočty, které mi zaměstnavatel nezohlední a přiznání by pro mě bylo výhodné?

Pokud jste u některé otázky na vážkách, je to přesně ta situace, kdy se vyplatí projít si metodiku Finanční správy nebo konzultovat daňového poradce. U daní totiž často nerozhoduje jedna informace, ale kombinace detailů (druh příjmu, způsob zdanění, souběhy a lhůty).

Zdroje

1. Obecné informace | Fyzické osoby | Daň z příjmů | Daně — https://financnisprava.gov.cz/cs/dane/dane/dan-z-prijmu/fyzicke-osoby/obecne-informace
2. Daňové přiznání 2026: Online formulář pro daně za rok 2025 | e15.cz — https://www.e15.cz/danove-priznani-online-formular-2026
3. Velký průvodce pro OSVČ: Jak podat daňové přiznání v roce 2026 — https://www.pruvodcepodnikanim.cz/clanek/osvc-danove-priznani-v-roce-2026/
4. Daň z příjmů fyzických osob za rok 2025 v roce 2026 – Daně – Kurzy.cz — https://www.kurzy.cz/dane-danova-priznani/dan-z-prijmu-fyzickych-osob.htm