První úspěšné transplantace srdce, plic či koronárních bypassů se nezrodily v elegantních západních klinikách, ale ve skromném moskevském ústavu experimentální chirurgie. Jejich autor, Vladimir Petrovič Děmichov (1916–1998), už během druhé světové války sestrojil improvizovanou umělou srdeční podporu a v roce 1946 prokázal, že transplantované srdce může v hrudníku jiného psa bít celé týdny.
Výjimečné výsledky ho však přivedly i k odvážnému (a dnes už obecně odsuzovanému) experimentu: propojit dvě živá zvířata do jednoho oběhového systému.
Operace č. 24: Broďaga a Šavka
V létě 1959 vybral Děmichov velkého toulavého ovčáka, kterému dal jméno Broďaga, a drobného křížence Šavku. Z menšího psa ponechal hlavu, krk, přední tlapky a hrudní orgány; zbytek amputoval. Po třech a půl hodinách mikrochirurgie napojil krční cévy a průdušnici štěpu na hostitelův krevní oběh. Obě hlavy se probraly z narkózy, reagovaly na zvuk, olizovaly si čumáky a Šavka dokonce pila vodu (která však neměla kam odtéct, a tak vytékala zpět). Život této dvojice ukončila po čtyřech dnech prasklá žíla; jiný prototyp s číslem 6 přežil 29 dní.
Děmichov celkově zopakoval zákrok 24krát, k dlouhodobé funkci se ale nikdy nepřiblížil. Přestože výsledek ohromil redaktory časopisu LIFE, medicíně samotné přinesl spíše etickou debatu než praktický postup.
Odkaz v transplantologii
Navzdory kontroverzním psům položily Děmichovovy studie základy moderních technik cévního šití, které Christianu Barnardovi o deset let později umožnily první úspěšné lidské transplantace srdce. Sovětské úřady však jeho popularitu držely na uzdě a v 90. letech zemřel téměř v anonymitě.
Když se o krk pokusil primát
Americký neurochirurg Robert J. White navázal na Děmichova o desetiletí později: v roce 1970 přesadil hlavu makaka rhesus na tělo jiného jedince. Mozek zůstal při vědomí, očima sledoval předměty a přes trubičku pil džus, ale mícha nebyla propojena, takže zvíře zůstalo paralyzované a po devíti dnech podlehlo imunitnímu odmítnutí.
Čínská výzva a italský „doktor Frankenstein“
Italský neurochirurg Sergio Canavero spolu s ortopedem Renem Xiaopingem (Harbin Medical University) tvrdí, že kombinací hlubokého podchlazení mozku, nanonožů a lepidla z polyetylenglykolu dokážou v jediném okamžiku přeříznout a znovu spojit míchu. Po statisících pokusů na myších a prvních testech na mrtvých lidských tělech oznámili záměr pokusit se o živou operaci, ačkoli datum zatím brzdí odpor etických komisí i technické limity.
Ani Děmichov, ani White nedokázali překonat dva klíčové problémy: trvalé propojení míchy, aby pacient neochrnul, a imunitní odmítnutí. Dnešní imunomodulační protokoly a geneticky editované prasečí orgány sice mění pravidla hry, ale napojit desítky miliard nervových vláken jedním tahem skalpelu zůstává futuristickou výzvou.
Mezitím se transplantační medicína ubírá jiným směrem: v roce 2022 se uskutečnily první úspěšné xenotransplantace srdce prase → člověk a vývoj laboratorních 3D biotištěných orgánů postupuje. Pokud se technologie „lepidla“ na míchu někdy potvrdí, poskytne větší naději než kompletní výměna těla lidem s poraněním páteře.
Archivní záběry o dvouhlavém psovi
Použitá literatura
- European Heart Journal: Vladimir Petrovich Demikhov (1916–1998) – pioneer of transplantation – https://academic.oup.com/eurheartj/article/38/46/3406/4706202 Oxford Academic
- All That Is Interesting: „How Vladimir Demikhov Made A Two-Headed Dog“ – https://allthatsinteresting.com/vladimir-demikhov-two-headed-dog All That’s Interesting
- Wikipedia: „Robert J. White“ – https://en.wikipedia.org/wiki/Robert_J._White Wikipedia
- Medical News Today: „The first human head transplant: plans and pitfalls“ – https://www.medicalnewstoday.com/articles/301073 Medical News Today
Robert
Zajímám se o technologie a historii, zejména o kriminální příběhy. Tři roky jsem vedl faktografický portál o moderních dějinách a rok jsem spoluvytvářel blogovou platformu, kde jsem publikoval desítky analytických článků. Offpitch jsem založil proto, aby kvalitní obsah nebyl ukrytý za paywallem.
