Dvouhlavý pes jako lékařský experiment: Budoucnost transplantací hlav je blíž, než si myslíme

Aktualizované 16.09.2026

První úspěšné transplantace srdce, plic či koronární bypassy se nezrodily v elegantních západních klinikách, ale ve skromném moskevském ústavu experimentální chirurgie. Jejich autor, Vladimir Petrovič Demichov (1916–1998), už během druhé světové války sestrojil improvizovanou umělou srdeční podporu a v roce 1946 prokázal, že transplantované srdce může v hrudníku jiného psa bít celé týdny.

Výjimečné výsledky ho však přivedly i k odvážnému (a dnes již všeobecně odsuzovanému) experimentu: spojit dvě živá zvířata do jednoho oběhového systému.

Operace č. 24: Broďaga a Šavka

V létě 1959 si Demichov vybral velkého toulavého ovčáka, kterému dal jméno Broďaga, a drobného křížence Šavku. Menšímu psovi ponechal hlavu, krk, přední tlapy a hrudní orgány; zbytek amputoval. Po třech a půl hodinách mikrochirurgie napojil krční cévy a průdušnici štěpu na krevní oběh hostitele. Obě hlavy se probudily z narkózy, reagovaly na zvuk, olizovaly si tlamy a Šavka dokonce pila vodu (ta však neměla kam odtékat, a proto vytékala zpět). Život tohoto dvojčete po čtyřech dnech ukončila prasklá žíla; jiný prototyp s číslem 6 přežil 29 dní.

Demichov zákrok celkem zopakoval 24krát, k dlouhodobé funkčnosti se však nikdy nepřiblížil. Ačkoli výsledek ohromil redaktory časopisu LIFE, samotné medicíně přinesl spíše etickou diskusi než praktický postup.

Odkaz v transplantologii

Navzdory kontroverzním pokusům na psech položily Demichovovy studie základy moderních technik cévního šití, které Christianu Barnardovi o deset let později umožnily první úspěšné transplantace lidského srdce. Sovětské úřady však jeho popularitu držely na uzdě a v 90. letech zemřel téměř v anonymitě.

Když se o krk pokusil primát

Americký neurochirurg Robert J. White na Demichova navázal o desetiletí později: v roce 1970 přenesl hlavu makaka rhesus na tělo jiného jedince. Mozek zůstal při vědomí, očima sledoval předměty a trubičkou pil džus, mícha však nebyla spojena, takže zvíře zůstalo ochrnuté a po devíti dnech podlehlo imunitnímu odmítnutí.

Čínská výzva a italský „doktor Frankenstein“

Italský neurochirurg Sergio Canavero společně s ortopedem Renom Xiaopingem (Harbin Medical University) tvrdí, že kombinací hlubokého podchlazení mozku, nanonožů a lepidla z polyethylenglykolu dokážou míchu v jediném okamžiku přeříznout a znovu spojit. Po statisících pokusů na myších a prvních testech na mrtvých lidských tělech oznámili záměr pokusit se o operaci živého člověka, ačkoli její termín zatím brzdí odpor etických komisí i technické limity.

Ani Demichov, ani White nedokázali překonat dva klíčové problémy: trvalé propojení míchy, aby pacient neochrnul, a imunitní odmítnutí. Dnešní imunomodulační protokoly a geneticky upravené prasečí orgány sice mění pravidla hry, avšak napojit desítky miliard nervových vláken jediným tahem skalpelu zůstává futuristickou výzvou.

Transplantologie se mezitím ubírá jiným směrem: v roce 2022 se uskutečnily první úspěšné xenotransplantace srdce z prasete na člověka a vývoj laboratorně 3D tištěných orgánů postupuje. Pokud se technologie míšního „lepidla“ někdy osvědčí, nabídne větší naději než kompletní výměna těla lidem s poraněním páteře.

---

Archivní záběry o dvouhlavém psovi

Použitá literatura

1. European Heart Journal: Vladimir Petrovich Demikhov (1916–1998) – průkopník transplantací – https://academic.oup.com/eurheartj/article/38/46/3406/4706202 Oxford Academic
2. All That Is Interesting: „Jak Vladimir Demikhov vytvořil dvouhlavého psa“ – https://allthatsinteresting.com/vladimir-demikhov-two-headed-dog All That's Interesting
3. Wikipedia: „Robert J. White“ – https://en.wikipedia.org/wiki/Robert_J._White Wikipedia
4. Medical News Today: „První transplantace lidské hlavy: plány a úskalí“ – https://www.medicalnewstoday.com/articles/301073 Medical News Today